EU jednomysleně rozhodla o konci střídání času už v roce 2018. Proč se změna stále nezavedla?
Sledovat v Google Zprávách
Okolo střídání letního a zimního času panuje celá řada mýtů. Podle některých bylo zavedeno během druhé světové války. Podle jiných se zas jedná o nápad komunistů. Ani jedno však není pravda. Poprvé se změny času uskutečnila v roce 1916. Původním účelem bylo ušetření elektrické energie efektivnějším využitím denního světla. S tím je však od Nového roku díky rozhodnutí EU konec!
Myšlenky na střídání letního a zimního času však sahají dál do minulosti než jen k první světové válce. S nápadem střídání denní doby kvůli krácení svícení si už v osmnáctém století pohrával například jeden z amerických Otců zakladatelů Benjamin Franklin. V Evropě se čas měnil poprvé v roce 1916. Celoevropské sjednocení přišlo v roce 1996.
Většina lidí letní čas nechce
Střídání zimního a letního času se však nejspíš velice brzy stane reliktem minulosti. Ve veřejném prostoru se již roky mluví o tom, že by se možná měl zvyk zrušit. Závěry podporuje i anketa Evropské komise z roku 2019. Té se zúčastnilo 4,6 milionu občanů ze všech členských států Evropské unie. Odpovědi byly v podstatě jednohlasné. 84% dotázaných odpovědělo, že by si přáli zrušení každoročního přechodu na letní čas. Tehdejší vedení EU tedy na nic neváhalo a pustilo se do akce.
„Lidé to chtějí a my to uděláme,“ reagoval na požadavek tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A jak slíbil, tak udělal. Na podzim roku 2018 přišel s návrhem střídání mezi letním a zimním časem celoplošně zrušit. Aby bylo vše v souladu s evropskou legislativou, stačilo už jen, aby předložený návrh schválil Evropský parlament a následně v evropské radě zastoupené členské státy. Parlamentem sice návrh prošel hladce. V hlasování bylo 384 europoslanců pro a 153 proti. Kamenem úrazu se ukázala být shoda jednotlivých států.
Kdy opravdu přijde zrušení
Uplynulo již šest let a k praktickému zrušení střídání sezonního času nejsme o moc blíže. Původním rokem, kdy mělo k němu mělo dojít, byl rok 2021. Avšak vzhledem k neshodě států a k náročné covidové situaci se řešení problému odložilo na dobu neurčitou. V roce 2021 například česká vláda schválila posledních pět let změn času, tedy do roku 2026. Nastupující vláda se v dalším rozhodování bude nejspíš řídit zbytkem EU. Rozdílné časové systémy by mohly působit problémy například při přejíždění hranic.
I když tedy kromě obyvatel Řecka a Kypru všechny členské státy se zrušením změny hodin souhlasily, doplňující otázka se ukázala jako klíčová. Letní nebo zimní? Neshody mezi jednotlivými státy pramení především z různých kulturních a geografických okolností. Jih Evropy například preferuje konstantní letní čas, znamenal by totiž delší světlo ve večerních hodinách. To je dobré pro turistiku a aktivity venku. Avšak například ve Skandinávii by to znamenalo východ slunce až po desáté hodině dopoledne.
Odborník zrušení podporuje
Do debaty se zapojil i ekonom Joan Costa-i-Font z londýnské ekonomické univerzity LSE. Podle něj lidé změnami času trpí skutečnou ztrátou času z každodenního režimu. „Tím, že se na jaře posunou hodiny o hodinu dopředu, se zkrátí celkový čas, který mají jednotlivci k dispozici ve svém rozvrhu, a vzniknou nová časová omezení ve dnech následujících po přechodu,“ uvedl. To podle zjištění jeho týmu může vést ke zvýšené únavě a stresu. Mohou tak negativně ovlivnit duševní i fyzické zdraví.
Zdroje: Seznam Zprávy, Wikipedie, Energozrouti.cz
