Důchodcům dochází trpělivost. Další nevhodné zacházení v supermarketech už si nenechají líbit

Ještě před pár lety byl pro mnoho seniorů nákup v supermarketu malým svátkem. Mohli si v klidu projít regály, popovídat s prodavačkou, prolistovat papírový leták a vyměnit pár slov s dalšími zákazníky. Dnes je ale všechno jinak. Svět supermarketů se změnil k nepoznání – a pro starší generaci je čím dál méně přívětivý.

Technologická bariéra, složité věrnostní programy, slevy jen pro ty, kdo mají aplikaci v chytrém telefonu, tlak na rychlost a stres u samoobslužných pokladen. To všechno dohromady vytváří prostředí, ve kterém se senioři cítí čím dál hůř. A trpělivost jim začíná docházet. „Supermarkety nejsou pro staré,“ říkají, „jako bychom si snad slevu nezasloužili.“

Slevy nejsou zadarmo

Zatímco mladší generace se s novými technologiemi sžívá bez větších problémů, pro starší lidi je to často nepřekonatelná překážka. Bezmála polovina seniorů je offline – v digitálním světě se nepohybují a využívání slevových reklamních letáků v papírové podobě je pro ně zásadní. Jenže papírové letáky mizí, místo nich přicházejí QR kódy, mobilní aplikace a digitální věrnostní programy, které jsou pro většinu seniorů doslova španělskou vesnicí.

Problém začíná už u slev. Zatímco dříve stačilo přijít do obchodu a ukázat papírový leták, dnes je většina výhodných cen vázána na aplikaci v chytrém telefonu nebo na věrnostní kartičku, kterou si ale musíte nejprve zaregistrovat a často i aktivovat přes internet. Obchody nutí zákazníky, aby si stáhli aplikaci, jinak na slevu nedosáhnou. To je pro seniory obrovská komplikace, mnozí totiž ani nemají chytrý telefon, jiní se v aplikacích nevyznají a bojí se, že by mohli něco „pokazit“. Některé řetězce dokonce nabízejí nižší ceny pouze těm, kdo si v aplikaci aktivují speciální kupon – další krok, který je pro starší zákazníky zbytečně složitý a stresující.

A tím to nekončí

V posledních letech se v supermarketech masivně rozšiřují samoobslužné pokladny, které mají podle obchodníků ušetřit čas a pracovní sílu. Jenže pro seniory jsou často zdrojem stresu a nejistoty. Mnozí nevědí, co mají na obrazovce mačkat, špatně vidí na displej, bojí se zadávat PIN ke kartě nebo prostě nerozumí tomu, jak celý systém funguje.

K tomu se přidává i tlak na rychlost. Pokladní často nemají čas komunikovat, fronty se hýbou rychle, a pokud někdo zdržuje, ostatní zákazníci dávají najevo netrpělivost. Pro seniory, kteří už nemají tolik sil a potřebují více času na orientaci, je to další stres navíc. Mnozí si stěžují, že v obchodech chybí lidský kontakt, ochota pomoci a pochopení pro jejich potřeby. „Dříve jsem si s prodavačkou ráda popovídala, dnes už je to všechno jen o rychlosti. Připadám si, jako bych překážela,“ svěřuje se paní Růžena, která chodí nakupovat o berlích.

A to všechno v době, kdy ceny potravin rostou rychleji než důchody. Podle Potravinářské komory ČR letos vzrostly ceny základních potravin až o 5 %, nejvíce zdražila vejce, mléčné výrobky a maso. Pro seniory, kteří žijí z pevně daného důchodu, je každý výdaj navíc citelný. Pokud k tomu nemají přístup ke slevám v aplikacích, platí za stejné zboží často i dvojnásobek oproti mladším zákazníkům, kteří si s technologiemi rozumějí.

Pod tlakem technologií cítí hluboké ponížení

Není divu, že mnozí senioři začínají být frustrovaní a cítí se odstrčení. Ztráta kontroly nad nákupy, složitost nových technologií a chybějící lidský kontakt vedou u části z nich až k depresím a pocitu zbytečnosti.

Nákup v supermarketu přitom pro mnoho starších lidí znamená víc než jen doplnění zásob. Je to příležitost vyjít mezi lidi, popovídat si, udržet si kontakt se světem a pocit, že ještě něco zvládnou sami. Výzkumy potvrzují, že pravidelné nakupování snižuje stres, osamělost a zvyšuje sebeúctu. Když jim ale moderní svět hází klacky pod nohy, místo radosti přichází frustrace a pocit, že už do něj nepatří.

Přestože se některé supermarkety se snaží vycházet seniorům vstříc (například nabízejí možnost instalace aplikace přímo v prodejně nebo zachovávají papírovou věrnostní kartičku), realita je taková, že většina obchodů cílí hlavně na mladší zákazníky. Tištěné letáky mizí, slevy jsou vázané na digitální svět, pokladní nahrazují samoobslužné kasy a lidský kontakt se vytrácí. Pro seniory je to další důkaz, že svět supermarketů už není pro ně.

A tak není divu, že důchodcům dochází trpělivost. Další nevhodné zacházení v supermarketech už si nenechají líbit a stále častěji dávají najevo, že si zaslouží stejné podmínky jako ostatní. Chtějí možnost nakupovat s klidem, mít přístup ke slevám bez složitých podmínek a cítit, že jsou vítaní. Protože stáří by mělo být o důstojnosti, ne o pocitu, že v moderním světě už nemáte své místo.