Dříve běžná profese dnes láká na plat 90 tisíc. Firmy zoufale hledají tisíce pracovníků

V minulosti šlo o pozici, kterou si přála dělat celá řada lidí. Dnes tuto práci ale chce vykonávat už jen málokdo a zaměstnavatelé jsou tak naprosto bezradní. Aby přilákali šikovné jedince, zvedli platy do závratných výšin. I tak mají ale problém s tím někoho sehnat.

Majitelé restaurací mají už několik let jeden velký problém – chybí jim kvalitní personál. Nejvíce pak kuchaři. A není divu. Vyučeným kuchařům, kteří by rádi své schopnosti rozvíjeli a byli by ochotni pro svou práci udělat maximum, nevyhovují nabízené platy. Ty jsou v mnoha případech těsně nad hranicí minimální mzdy. Další peníze si sice mohou vydělat z dýšek, kvůli tomu ale nikdy neví, na kolik peněz si ve finále za měsíc přijdou. A tak často končí ve fabrikách, kde mají jistotu pravidelného příjmu, který je zároveň vyšší než v gastronomii.

Na vině je i covid

Situace v gastronomii nebyla bůhvíjak dobrá už před lety, pandemie koronaviru ji ovšem ještě zhoršila. V době, kdy musely restaurace zavřít, se i zkušení kuchaři rozhodli rozvážet balíky anebo třeba taxikařit, aby mohli dál platit složenky. A leckdy pak zjistili, že si touto prací vydělali víc než v kuchyni, a tak se po rozvolnění už do gastronomického provozu nevrátili.

Restauratéři jsou bezradní

Řada restaurací se tak potýká s nedostatkem personálu, kvůli čemuž jsou pak nuceny upravovat otevírací dobu. Dle analytika trhu práce Jaroslava Mikšaníka jde o jednu z nejžádanějších profesí na trhu práce. „Zároveň jde ale o jednu z nejhůře placených profesí, navíc s náročnými pracovními podmínkami,” uvedl před časem pro deník.cz.

Není proto divu, že se někteří restauratéři rozhodli kuchařům nabízet skutečně atraktivní finanční ohodnocení. Výměnou za něj ale požadují spolehlivost, dochvilnost a hlavně dostatečnou praxi. V některých případech tak nabízejí plat ve výši i 70 až 90 tisíc korun. Jde pochopitelně ale o věhlasné a prestižní podniky, do jejichž kuchyní se dostanou jen opravdoví profíci.

Mylné představy

Pravdou je, že člověk, který právě vyšel z učení, se na obdobně placenou pozici nedostane. Musí mít adekvátní praxi a také talent. Spousta mladých lidí, kteří se učí na kuchaře, má však o tomto oboru zkreslené představy a myslí si, že jim hned po škole někdo nabídne nesmírně dobře placenou práci. Když pak nastoupí do provozu, nestačí se divit a rychle prchají. Jak pro magazín CzechCrunch uvedl šéfkuchař Lukáš Želechovský, je to částečně způsobeno i tím, že si absolventi vytvoří nereálný obrázek o práci v kuchyni na základě sledování různých kulinářských reality show.

S ním sdílí názor i šéfkuchař Zdeněk Křížek. Podle něj mladí lidé vidí v televizi všechno zrychleně a vůbec si neuvědomují, kolik je za přípravou různých pokrmů práce a času. „Takže lidé vidí kuchaře, který má všechno připravené, chvíli vaří a pak si vezme tak nejlépe pinzetu a jídlo dlouze zdobí. Tak o tom kuchařina vážně není,” nechal se slyšet v rozhovoru pro Lidové noviny.

Navíc se odborníci shodují na tom, že se dnes málokdo chce kuchařskému oboru učit. Studentů, kteří by jednou rádi opravdu pracovali v kuchyni, je minimum. Spíše si tento obor vybírají studenti, jež po základní škole přesně neví co dál.

Roky dřiny

Kuchař si může přijít na opravdu pěkné peníze, musí ale vydržet a investovat čas do vzdělávání. Vůbec nejdůležitější je odhodlání a chuť učit se novým věcem. „Je důležité, aby mladí kuchaři dostali od svých zaměstnavatelů možnost vzdělávat se, navštěvovat kurzy a třeba i odjet na zahraniční stáž,” prohlásil Želechovský. Je tedy třeba vydržet a nevzdávat se. Šikovný kuchař se vždy na trhu práce uchytí a bude královsky ohodnocen.