Dodávky plynu: Amerika chce kompletně odpojit EU od ruského plynu
Sledovat v Google Zprávách
Energetika v posledních letech dostává jednu výzvu za druhou. S válkou na Ukrajině se tlak na nezávislý zdroj plynu výrazně zvýšil a Češi s obavami sledují, co tyto kroky přinesou dál. Evropská unie již oznámila plán, do kdy nejpozději skončí závislost na ruském plynu. USA ale tvrdí, že to jde zvládnout výrazně rychleji.
Evropské státy se snaží najít nové cesty, jak zajistit dostatek plynu bez závislosti na Rusku. Válka na Ukrajině ukázala, že spoléhat se na jednoho dodavatele není bezpečné. Proto se začínají měnit pravidla, budují se nové trasy a hledají se jiní partneři. Spojené státy do toho vstupují s vlastními zájmy a nabízejí svůj plyn jako náhradu. Zároveň tlačí na to, aby Evropa proces odpojení od Ruska zvládla rychleji, než plánuje Brusel.
Politika mění směr dodávek plynu
Evropská komise zveřejnila plán, podle kterého má být dovoz ruského plynu postupně ukončen. Od začátku roku 2026 nebude možné uzavírat nové smlouvy o dodávce plynu z Ruska. Krátkodobé dodávky skončí v červnu téhož roku. Dlouhodobé kontrakty mají být ukončeny do konce roku 2027. Od ledna 2028 bude platit úplný zákaz dovozu ruského plynu do všech členských států.
Důvodem není pouze bezpečnostní riziko, ale také snaha omezit příjmy, které Rusko získává z prodeje nerostných surovin. Tyto prostředky mohou být využity k financování vojenských operací, což je v přímém rozporu s evropskými zájmy. Unie zároveň podporuje přechod k čistším zdrojům energie, a to prostřednictvím emisních povolenek, které zvyšují cenu fosilních paliv a vytvářejí tlak na technologické změny.
Češi platí víc, změny přicházejí rychle
V minulých letech stát podporoval výměnu kotlů na pevná paliva za plynové. Dotace měly pomoci domácnostem přejít na čistší způsob vytápění, které mělo být zároveň cenově dostupné. A tím skutečně zemní plyn byl, vytápění pomocí kondenzačních kotlů vycházelo před energetickou krizí levněji než provoz tepelných čerpadel. Spousta Čechů se tehdy rozhodla pro zemní plyn, protože se jevil jako stabilní a výhodná volba. Energetická krize ale tuto jistotu narušila, protože ceny plynu začaly rychle růst a provoz se stal výrazně dražší.
Část domácností začala litovat, že se vzdala starých kotlů a krbů, protože návrat k původnímu způsobu vytápění už není jednoduchý. Náhrada v podobě obnovitelných zdrojů není zatím dostupná pro každého, a to nejen kvůli ceně, ale i kvůli technickým omezením. Lidé se tak ocitli v situaci, kdy musí platit víc, aniž by měli možnost rychlé změny.
Evropská unie navíc rozšířila systém emisních povolenek i na vytápění a dopravu. To znamená, že se platí za každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého, což zdražuje paliva, která více znečišťují. Výsledkem jsou vyšší účty za energie, které dopadají na všechny bez rozdílu. Mnoho lidí má obavy, že ceny porostou tak rychle, že si běžné domácnosti nebudou moci dovolit topit ani jezdit autem.
Spojené státy mezitím posilují svou pozici na evropském trhu. Nabízejí zkapalněný zemní plyn (LNG), který už dnes tvoří významnou část dovozu. Uzavírají smlouvy s evropskými zeměmi, například s Polskem nebo Řeckem, čímž si zajišťují odbyt a zároveň posilují svůj vliv. Pro Evropu to znamená další závislost, tentokrát na americkém trhu, což může mít dlouhodobé dopady.
Spoléhat jen na jeden zdroj se nevyplácí
Odborníci upozorňují, že přechod na nové dodavatele plynu a úprava celého systému zásobování nemůže proběhnout bez důkladné přípravy. Pokud se bude tlačit na rychlé kroky bez potřebného zajištění infrastruktury a smluvních vztahů, může to vést k výpadkům, nestabilitě a dalšímu růstu cen. Státy i firmy potřebují čas, aby mohly plánovat a investovat s jistotou, že se změny vyplatí a nezpůsobí zbytečné škody.
Evropa se rozhodla, že ruský plyn už nechce. Rusku jsme dlouhé roky důvěřovali, ale současná situace ukázala, jak riskantní je spoléhat se na jediný zdroj. Nyní se strategie rychle přesouvá směrem na západ, především k americkému zkapalněnému plynu.
Rozumné ale bude budovat systém, který počítá s více dodavateli najednou, aby bylo možné pružně reagovat v případě výpadků, cenových výkyvů nebo politických problémů. Energetická bezpečnost totiž nestojí jen na ceně, ale hlavně na schopnosti zajistit stabilní a dostupné dodávky za každých okolností.
