Dědictví v roce 2026: V těchto případech můžete vyškrtnout vlastní dítě
Sledovat v Google Zprávách
Rozhodnutí o tom, komu po smrti připadne váš majetek, patří k nejzásadnějším krokům v životě. Zatímco dříve bylo dědické právo poměrně rigidní, současná legislativa dává poměrně velkou volnost. Přesto v České republice existuje poměrně silný institut ochrany rodiny, který říká, že děti jsou takzvanými nepominutelnými dědici. Pokud chcete vlastní dítě z dědictví úplně vyřadit, musíte k tomu mít zákonný důvod a splnit přísné formální náležitosti.
Nepominutelný dědic má podle občanského zákoníku právo na tzv. povinný díl. U nezletilého dítěte jsou to tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, u zletilého pak jedna čtvrtina. Pokud dítě v dědictví bezdůvodně opomenete, může se svého podílu domáhat soudní cestou.
Zákonné důvody pro vydědění
Občanský zákoník se problematice nepominutelných dědiců věnuje v rámci § 1646, kde definuje čtyři hlavní důvody, pro které může zůstavitel své dítě vydědit. Prvním a nejčastějším je situace, kdy mu potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, například v nemoci nebo ve stáří. Druhým důvodem je, že potomek o zůstavitele neprojevuje žádný opravdový zájem, jaký by potomek projevovat měl. Zde se může posuzovat, zda nezájem nebyl způsoben samotným rodičem – pokud by rodič své dítě zavrhnul sám, nelze absenci zájmu použít jako důvod k vydědění.
Další dva důvody jsou závažnější – potomka lze vyškrtnout, pokud by byl odsouzen za trestný čin za okolností svědčící o jeho zvrhlé povaze, nebo pokud vede trvale nezřízený život. Nezřízeným životem může být myšlena drogová či alkoholová závislost, hazard nebo například velké dluhy bez snahy je splácet.
Je třeba sepsat prohlášení
Aby bylo vydědění platné, je nutné sepsat tzv. prohlášení o vydědění, pro které platí stejná pravidla jako pro závěti. Nejjistější cestou je sepsání dokumentu u notáře, který zajistí, že listina bude mít všechny náležitosti. Prohlášení jako takové nemusí bezpodmínečně obsahovat důvody, které k vydědění vedly. Je to však žádoucí, protože pokud by vyděděný nesouhlasil, může podat žalobu a vydědění zpochybnit.
A vzhledem k tomu, že pro pozůstalé může být zjišťování a prokazování platných důvodů k vydědění velmi náročné, je lepší důvody skutečně uvést.
Specifickým případem je pak také tzv. dědická nezpůsobilost, kterou definuje § 1481. Ten doslovně uvádí, že:
„Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.“
Prevence je lepší než soudní spory
Obecně platí, že dědické spory mohou být velmi zdlouhavé a psychicky náročné. Pokud se pro takto radikální krok, jakým je vyškrtnutí dítěte z dědictví, skutečně rozhodnete, je na místě vhodná konzultace s odborníkem. Nedostatečně odůvodněné vydědění tak může vést k tomu, že se po vaší smrti rodina na dlouhé roky vydá cestou právních bitev, během nichž bude nakládání s majetkem samozřejmě omezeno. Kvalitně sepsaná závěť je tak nejlepší pojistkou, že s vaším majetkem bude nakládáno přesně podle vašeho přání.
Použité zdroje: Kurzy, Notářská komora ČR, Zůstavitel
