Co se stane, pokud prodavačce chybí v kase 1 000 Kč? Pravda, kterou nechcete slyšet

Každý z nás se s pokladními setkává téměř denně, nebo alespoň několikrát do týdne, když vyrazíme na nákup. Pokud zrovna nevyužijeme samoobslužnou pokladnu, je to právě prodavačka nebo prodavač, kdo nám namarkuje zboží, přijme od nás platbu a vrátí případné drobné. Asi málokdo z nás se ale zamyslel nad tím, jakou zodpovědnost tito lidé nesou za peníze, které jim projdou rukama.

Každá pokladní zodpovídá za svou pokladnu a peníze v ní. Na začátku směny dostane určitý počáteční obnos, který musí na konci směny spolu s tržbou odevzdat. Vše musí sedět do koruny přesně. Ale co se stane, když se prodavačka splete a vrátí více peněz, než měla? Na konci směny jí pak peníze v pokladně chybí.

Chybějícímu obnosu se říká manko

Manko v pokladně vzniká, když v pokladně chybí peníze a nesedí částka, která by tam měla být podle evidence tržeb. Je to vlastně rozdíl mezi skutečným stavem peněžní hotovosti v pokladně a účetním stavem pokladní hotovosti. Jinými slovy, pokud má být v pokladně podle dokladů určitá suma, ale ve skutečnosti je tam méně peněz, jedná se o manko.

K manku může dojít z různých důvodů. Jedním z nejčastějších je chyba při vracení peněz zákazníkovi, kdy prodavačka vrátí více, než měla. Stát se to může ve spěchu nebo při nepozornosti. Samozřejmě existuje i varianta, že prodavačka peníze sama odcizí, ale to už je trestný čin.

Aby se předešlo mankům, každá provozovna má nastavený systém evidence a kontroly tržeb. Na začátku směny prodavačka přebírá pokladnu s určitým obnosem a na konci směny se zase udělá uzávěrka a zkontroluje se, jestli tržba sedí s prodanými položkami. Většinou se to dělá tak, že se z pokladny vytiskne sestava a podle ní se přepočítají peníze. Pokud se přijde na nesrovnalost, hledá se chyba. Může se stát, že zákazník reklamoval zboží a dostal peníze zpět nebo se spletl kód položky při markování. Každopádně je vždy nutné sepsat zápis a zdokumentovat, co se přesně stalo.

Pro tyto případy se sjednává tzv. hmotná odpovědnost

V případě, že se jedná o větší částky a manko se opakuje, může po prodavačce provozovna chtít uhrazení škody. Jestliže je prodavačka hmotně odpovědná, bude muset chybějící peníze doplatit. Hmotná odpovědnost se sjednává zvláštní dohodou a zaměstnanec za svěřené hodnoty (zboží, peníze) ručí. Uzavření dohody o hmotné odpovědnosti je dobrovolné, zaměstnavatel ji nemůže nařídit. V dohodě se stanoví, za co přesně zaměstnanec odpovídá a v jakém rozsahu. Odpovědnost může být omezená do určité výše nebo neomezená.

Pokud má zaměstnanec podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti, zpravidla nemá moc na výběr a manko uhradit musí. Každopádně i hmotně odpovědný zaměstnanec má právo se bránit a prokázat, že manko nezavinil. Třeba když doloží, že mu někdo ukradl z pokladny peníze násilím. Manko se také nemusí hradit, pokud vzniklo neúmyslně a jeho výše je zanedbatelná. To je ale vždy na zvážení zaměstnavatele, zákon toto nijak neurčuje.

Bez dohody je situace složitější

V takovém případě musí zaměstnavatel prokázat, že škoda vznikla zaviněným porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance. Nestačí pouhé konstatování manka v pokladně. Je třeba vyloučit možnost odcizení peněz jinou osobou, chybu v účetnictví apod.

I když se podaří prokázat zavinění prodavačky, bez podepsané dohody o hmotné odpovědnosti po ní lze požadovat náhradu škody pouze do výše 4,5 násobku průměrné mzdy. Cokoliv nad tento limit musí zaplatit zaměstnavatel.

Zákon také stanovuje, že při určování výše požadované náhrady škody se musí přihlédnout zejména k okolnostem vzniku škody, k tomu, jak k ní zaměstnanec svým zaviněním přispěl a k jeho osobním a majetkovým poměrům. Nelze tedy automaticky strhnout celou částku z platu, ale je třeba zohlednit sociální situaci zaměstnance.

Celý proces prokazování viny a vymáhání náhrady škody může být zdlouhavý a pro zaměstnavatele i nákladný. Mnohdy se vyplatí domluvit se se zaměstnancem na splátkovém kalendáři. Pokud se nepodaří dosáhnout dohody a případ skončí u soudu.