Čeština je díky tomuto písmenu považována za nejsložitější jazyk světa

Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech. Tato slovní hříčka dokáže zamotat jazyk nejednomu Čechovi, a co pak teprve cizincům. Ti si při prvním poslechnutí tohoto jazykolamu většinou ťukají na čelo. Není se čemu divit – čeština totiž obsahuje unikátní písmeno, a pokud jsou cizinci u nás krátce, je možné, že s něčím podobným se doposud nesetkali. I kvůli této unikátnosti patří naše mateřština mezi nejtěžší jazyky na světě, co se výslovnosti týče.

Čeština sice nepatří mezi světové jazyky, to jí ale na náročnosti neubírá. Kromě unikátního kousku v naší abecedě se ještě pyšníme například 5. pádem, který cizí jazyky nemají. I když najdeme těžší jazyky na naučení, rozhodně se v případě češtiny nejedná o žádný med. Proč je náš úřední jazyk tak náročný? Vždyť dobře zvládnutou artikulaci kolikrát nemají ani rodilí mluvčí!

Paseku dělá jediné písmenko

Čeština je jedním z pouhých třech jazyků na světě, ve kterých najdeme písmenko „ř“. Na 95 % ji tak podle něj poznáte. S „ř“ se můžete setkat ještě v hornolužické srbštině, kterou ovládá asi 40 000 mluvčích, poté pak ve slezštině, tou mluví asi 500 000 lidí. Ani jeden z těchto jazyků ovšem nepatří mezi národní a v psané podobě uvidíte spíš náhodou. A tak je Česko opět v něčem unikátní – žádný jiný oficiální jazyk se písmenem R s háčkem nepyšní. Na paty nám trochu šlape polština, která obsahuje foném znějící jako naše ř, zapisuje se ale jako rz. Výslovnost se ale může lišit v závislosti na regionech, v některých oblastech se rz vyslovuje spíše jako š nebo ž. Hláska „ř“ je tak ve světě velmi neobvyklá a vyslovit ji správně může být pěkným oříškem. Kolikrát podle (ne)výslovnosti na první poslech poznáte cizince.

Zpátky do minulosti

Tento lingvistický skvost vznikl už ve 13. století, první písemné zmínky dokumentující naše „ř“ pochází z roku 1237. Od té doby náš jazyk provází a stal se jakýmsi symbolem. Jeho vznik má přitom několik potenciálních vysvětlení. „Jedním z nich je vývoj z písmena R, po kterém kdysi v praslovanštině následovala změkčovací hláska Ь, jež se později začala zapisovat jako apostrof. A z něj se posléze vyvinul háček: z mor’e se stalo moře, ze tr’i vzniko tři atd.,“ vysvětluje server Jazykový Koutek. Tento kousek má tedy dlouhou tradici, ačkoliv správná výslovnost dá někdy zabrat dětem i dospělým. Některým jedincům trvá klidně i rok či déle, než se „ř“ dokáží správně naučit.

Problémy mají hlavně děti  

Děti začínají první slova mumlat okolo prvního roku, ve dvou letech většina zvládne krátké věty. S přibývajícím věkem se děti učí všechny samohlásky i souhlásky, „r“ a „ř“ přijdou většinou na řadu jako poslední, a to mezi 5. a 6. rokem. Co ale dělat, když se písmenka správně vyslovit nedaří? I když „ř“ dětí slyší od narození, stejně jich s ním má vysoký počet problém, což pouze potvrzuje náročnost češtiny. V posledních letech narostl také počet výskytu vad řeči. Stále více rodičů tak vyhledává pomoc logopeda. Problémy s výslovností se propisují do počtu odkladů ve škole. „V České republice má odklad až 25 % dětí. Řečové vady bývají jedním z důvodů, proč dítě do školy nenastoupí v plánovaném termínu. Pokud dítě nevyslovuje správně pouze malý počet hlásek, zpravidla sykavky nebo varianty R a Ř, obvykle do školy nastoupit může. Je ale žádoucí, aby docházelo pravidelně k logopedovi, který pomůže situaci zvládnout,“ říká logoped PhDr. Petr Staníček.

Logopedie je pro všechny

Pomoc logopeda ale nepotřebují jen děti. K odborníkům dochází i dospělí, jejich služby využívají třeba i herci a umělci, aby si zlepšili artikulaci a výslovnost. „V dospělosti dochází na logopedii stále více pacientů, právě v důsledku povolání, kde hodně hovoří, mnohdy před podřízenými a chtějí artikulovat správně nebo se snaží kultivovat svůj mluvní projev, například stojí o to zpomalit tempo své řeči,“ popisuje logopedka Jarmila Hašková. Pokud chtějí být Češi skvělými mluvčími, především na veřejnosti, je na místě trénink, ačkoliv se jedná o jejich mateřský jazyk. Na návštěvě logopeda rozhodně není nic špatného, a to v jakémkoliv věku. Najdeme u nás nespočet odborníků specializující se právě na výslovnost našeho nejtěžšího písmenka.

Těžká, ale oblíbená

Právě kvůli unikátní fonetice si čeština získává pozornost cizinců i přesto, že její výslovnost patří mezi nejtěžší na světě. Pokud jde o jazyk jako takový, určitě ve světě najdeme složitější druhy, než je ten náš, o tom žádná. Jestliže ale vezmeme v potaz pouze výslovnost, čeština ve světovém žebříčku figuruje vysoko. Cizinci se ji nicméně učí rádi. „Popravdě, než jsem se začala věnovat učení češtiny jako cizího jazyka, nenapadlo by mě, kolik lidí se ji chce a potřebuje učit.

Ve svých skupinách mám lidi ze Švédska, Nizozemska, Rakouska nebo Lucemburska,“ říká lektorka Lenka Táborská. O češtinu mají nejvíce zájem lidé, kteří se do Češka přestěhovali za prací, poté studenti. Dále pak lidé, kteří si tu našli partnera či partnerku. Cizinci rychle zjišťují, že je náš jazyk během na dlouhou trať, nejen kvůli výslovnosti, ale například i kvůli časování sloves. „Asi nejlépe to shrnul jeden cizinec žijící v Česku, který se naučil perfektně česky a řekl: ‚Češtinu musel stvořit Bůh, když obsahuje taková slova jako pootevřít,‘“ sdílí svoji zkušenost zkušená lektorka Jitka Pourová. S pravidelným tréninkem a odhodláním má ale šanci každý a vytrvalost rozhodně přináší kýžené ovoce, a to i v případě náročného „ř“.