Češi se hádají, kolik je důstojný důchod. Tady je holá pravda podle čísel

Výše starobního důchodu je v Česku hojně diskutovaným tématem. Všeobecně panuje přesvědčení, že by si většina seniorů zasloužila pobírat větší částky. Jak si ale se svým důchodem vlastně stojíte v porovnání se zbytkem českých penzistů? 

Momentálně se průměrný český důchod pohybuje kolem 20 680 korun měsíčně. Zajímavé je, že muži obvykle dosáhnou na vyšší částku než ženy. Důvodem je to, že ženy často obětují svou kariéru péči o rodině, a tak je nutné při vyměřování důchodu vycházet z nižších částek. Obecně také platí, že průměrný důchod dosahuje zhruba 45 procent průměrné mzdy. 

V Česku nebyl stanoven žádný oficiální systém, jak rozdělit seniory do příjmových vrstev podle výše důchodu. Pokud bychom se ale inspirovali například tím, jak k tomu přistupují kupříkladu v Německu, získali bychom na základě dat tři hlavní skupiny:

• Nižší příjmová vrstva: do 18 000 korun
• Střední příjmová vrstva: 18 000–24 000 korun
• Vyšší příjmová vrstva: nad 24 000 korun

• • Senioři mohou mít velmi rozdílné příjmy. FOTO: Shutterstock

Většina seniorů bude ve střední příjmové skupině

Z výše uvedených informací tak není těžké si odvodit, že největší část seniorů se bude řadit do střední kategorie. Seniorky jsou na tom kvůli nižším důchodům obvykle hůře a snadněji se dostanou do nižší kategorie, než muži. 

Pokud bychom ale chtěli důchody posoudit stejně, jako posuzujeme příjmy pracujících občanů, bylo by určení společenské třídy mnohem náročnější. V roce 2019 byl proveden sociologický průzkum Rozděleni svobodou, který měl za cíl určit, jaké třídy se v Česku vyskytují. Výsledkem bylo rozdělení do šesti kategorií.

Určit, do které patříte, není úplně snadné, protože kromě výše výdělku zohledňuje také jiné faktory, jako například majetek, vzdělání, profesi nebo sociální postavení. Ty se dají charakterizovat na základě několika znaků.

Ekonomické třídy v Česku

• Zajištěná střední třída (cca 22 % obyvatel): Většinou to jsou lidé středního věku, specialisté a odborní pracovníci ve velkých městech.
• Nastupující kosmopolitní třída (cca 12 %): Tuto skupinu tvoří mladší lidé v profesích jako IT nebo finance. Nemají malé mzdy, ale většinou si ještě nestačili pořídit vlastní bydlení.
• Tradiční pracující třída (cca 14 %): Sem patří pracující, často řemeslníci nebo technici. Jejich majetek je obvykle mírně nadprůměrný.
• Třída místních vazeb (cca 12 %): Jedná se o obyvatele venkova. Ti mají sice nižší příjmy, ale díky tomu, že žijí více komunitně, než obyvatelé měst, je jejich výhoda v sociálním kapitálu. Právě do této kategorie může patřit mnoho seniorů.
• Ohrožená třída (cca 22 %): Tito lidé mají podprůměrné příjmy, malý nebo žádný majetek a často je trápí dluhy. Velmi často do této kategorie spadnou například osamocené ženy.
• Strádající třída (cca 18 %): Skupina je tvořena z větší části osobami s nízkým vzděláním, bez práce a nebo právě seniory.

Pár důchodců se mezi střední třídu dostane snadno

Pokud se vám tento systém zdá příliš složitý, můžeme se na to podívat ještě jednodušším způsobem, který se obvykle používal před zmíněným sociologickým výzkumem. Podle něj je střední třída definována jako domácnost s příjmy mezi 75  a 200 procenty mediánového příjmu. V Česku by to znamenalo, že tato domácnost má čisté měsíční příjmy v rozmezí 25 až 66 tisíc korun. 

Některé seniorské páry s průměrným důchodem se tak do této kategorie dostanou poměrně snadno, zatímco osamoceně žijící senior by musel mít nadprůměrný důchod, aby se mohl zařadit mezi střední třídu.