Češi ruší klasické radiátory. Nový způsob vytápění sníží účty o třetinu
České domácnosti se postupně loučí s klasickými radiátory. Důvod? Jednoduchý. Energie zdražují a lidé počítají každou korunu. Moderní způsoby vytápění přitom dokážou srazit náklady klidně o třetinu. A nejde už jen o novostavby, změny se týkají i starších domů při rekonstrukcích.
Data Ministerstva průmyslu a obchodu dlouhodobě ukazují, že právě vytápění ukrojí z rodinného rozpočtu největší část. V mnoha domácnostech jde o víc než polovinu celkové spotřeby energie. Není divu, že majitelé domů hledají jinou cestu než tradiční radiátory napojené na plynový kotel.
Firmy z oboru potvrzují, že zájem o nízkoteplotní systémy roste rychleji než dřív. Nejčastější volbou bývá podlahové topení spolu s tepelným čerpadlem. Tahle kombinace podle odborníků dává ekonomicky největší smysl, i když počáteční investice není zrovna malá.
Proč radiátory ztrácejí pozici
Klasický radiátor potřebuje vysokou teplotu topné vody, běžně 60 až 75 °C. To znamená vyšší energetickou náročnost a také větší tepelné ztráty. Podlahové vytápění si vystačí s teplotou okolo 30 až 40 stupňů, někdy i méně. Díky velké ploše předává teplo rovnoměrně po celé místnosti, bez extrémů.
Energetický specialista Karel Srdečný ze společnosti EkoWATT opakovaně upozorňuje, že právě nižší teplota topné vody je zásadní. Čím nižší teplota, tím lepší účinnost hlavně u tepelných čerpadel. Ta jsou pro nízkoteplotní provoz doslova stavěná.

Tepelné čerpadlo jako motor úspor
Tepelné čerpadlo využívá energii ze vzduchu, země nebo vody a převádí ji na teplo pro vytápění domu. Technologie není nová, ale v posledních letech se stala dostupnější i pro běžné domácnosti. Asociace pro využití tepelných čerpadel uvádí, že jejich prodeje v Česku několikanásobně vzrostly.
Důležitý je takzvaný topný faktor. Zjednodušeně řečeno, kolik tepla zařízení vyrobí z jedné kilowatthodiny elektřiny. V praxi může jít o tři až čtyři kilowatthodiny tepla. A právě tady vzniká úspora, která se podle propočtů může pohybovat až kolem třiceti procent oproti plynovému kotli, někdy i víc záleží na podmínkách.
Velkou roli hraje také stav samotného domu. Pokud budova zbytečně ztrácí teplo, žádný moderní zdroj to úplně nezachrání. Odborníci proto doporučují nejdřív zkontrolovat izolaci, okna i střechu. Až potom řešit výměnu zdroje tepla, opačný postup se nemusí vyplatit.
Kolik stojí změna a kdy se vrátí
Pořizovací náklady bývají pro mnoho rodin zásadní otázkou. Instalace tepelného čerpadla společně s podlahovým vytápěním se může vyšplhat na několik set tisíc korun, podle velikosti domu i zvoleného systému. Část výdajů ale pokryjí dotace z programu Nová zelená úsporám.
Návratnost investice se většinou pohybuje mezi pěti až deseti lety. Záleží na tom, čím se dům vytápěl dříve, jaké jsou aktuální ceny energií a zda domácnost využije třeba i fotovoltaiku. Kombinace s vlastní výrobou elektřiny dává celé investici další rozměr.

Nový systém navíc zvyšuje komfort bydlení. Teplo stoupá od podlahy rovnoměrně, nevznikají přetopená místa pod okny ani studené kouty. Vzduch se méně vysušuje a tolik neproudí, což ocení hlavně alergici protože se víří méně prachu.
Nejde o řešení pro každého
Je ale fér říct, že ne každý dům je pro takovou změnu ideální. U starších, nezateplených staveb může být přínos omezený. Někdy je rozumnější postupovat postupně – nejdřív snížit tepelné ztráty, teprve potom řešit nový zdroj vytápění.
Přesto je trend zřejmý. Vytápění už lidé nevnímají jen jako nutný výdaj, spíš jako dlouhodobou investici do domu. Kdo plánuje rekonstrukci, měl by si nechat zpracovat energetický posudek a spočítat reálné úspory. Dobře navržený systém může snížit účty výrazně a současně zvýšit hodnotu nemovitosti což není zanedbatelné.
Zdroje: mpo.cz, ekowatt.cz, avtcp.cz, novazelenausporam.cz