Češi našli nový způsob, jak krást u samoobslužných pokladen. „Geniální“ trik je téměř neodhalitelný

Češi jsou národ vynalézavý. A to platí i v oblasti drobných krádeží v obchodech. Zatímco ještě před pár lety byly hlavním strašákem prodejců kapsáři a nenechavci, kteří si z regálů tajně strkali zboží pod bundu, dnes je situace mnohem sofistikovanější.

S masivním rozšířením samoobslužných pokladen přišla nová vlna „geniálních“ triků, které jsou pro ostrahu často téměř neodhalitelné. Obchodníci, kteří si zpočátku pochvalovali rychlejší odbavení zákazníků a úsporu na personálu, dnes investují miliony do bezpečnostních technologií. A zároveň čím dál častěji upozorňují, že kvůli krádežím rostou ztráty do astronomických částek.

Jedním z nejrozšířenějších triků poslední doby jsou takzvané „kamarádské nákupy“. Po prodejně se pohybuje organizovaná skupina zlodějů, kteří si navzájem pomáhají odvést pozornost dozoru u samoobslužných pokladen. Někdo se ptá na zboží nebo předstírá potíže s nalezením položky na displeji, zatímco jiný využívá rozptýlení k tomu, aby některé položky „zapomněl“ naskenovat. Častou fintou je i výměna čárového kódu – zloděj naskenuje levnější položku místo dražšího zboží.

Samoobslužné pokladny se přesto stále vyplatí

Podle bezpečnostních agentur jsou největší hrozbou právě organizované skupiny, které mají propracované strategie a dokážou zmást i zkušenou ostrahu. Tipaři hlídkují u vchodů a východů, sledují, kdy je ostraha nejvytíženější, a v ten moment dávají signál ke krádeži. Některé skupiny dokážou během hodiny způsobit škody za desítky tisíc korun, zejména v obchodech s módou nebo elektronikou.

Krádeže se přitom netýkají jen zákazníků zvenčí. Významnou část ztrát mají na svědomí sami zaměstnanci obchodů. Průzkumy ukazují, že až 39 % všech škod v maloobchodu způsobují právě pracovníci firem. Často se jedná o zaměstnance na manažerských postech, kteří mají přístup k pokladnám, skladům i bezpečnostním systémům. I tady jsou typické „kamarádské nákupy“, kdy pokladní namarkuje méně položek, než kolik zákazník skutečně má, kromě toho provádí vratky a storna zboží, které zákazník ve skutečnosti nikdy nekoupil.

Ztráty obchodníků jsou obrovské

Podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR činil v předcovidovém roce 2019 rozdíl mezi naskladněným a skutečně prodaným zbožím napříč Evropou přes 21 miliard eur, což je více než 500 miliard korun. V Česku se ročně ztratí zboží za miliardy, přičemž podíl krádeží přesahuje jedno procento z tržeb obchodníků. Nejčastěji mizí čerstvé maso, uzeniny, sýry, káva, alkohol, kosmetika, žiletky, baterie a malá elektronika. Zloději se zaměřují i na oblečení, dětskou módu a módní doplňky, včetně parfémů a make-upu.

Obchodníci na rostoucí vlnu kriminality reagují masivními investicemi do technologií. Moderní softwarová řešení s umělou inteligencí umí analyzovat chování zákazníků, porovnávat záznamy z kamer s daty z pokladen, sledovat abnormální pohyb zboží v regálech nebo upozornit na podezřelé váhové rozdíly na samoobslužných pokladnách.

Některé řetězce zavádějí obličejové kamery, turnikety, které pustí zákazníka ven jen s účtenkou, nebo namátkové kontroly, při nichž musí zákazník předložit účtenku a nechat si zkontrolovat obsah nákupu. V zahraničí už některé řetězce kvůli nárůstu krádeží samoobslužné pokladny ruší, v Česku je ale trend opačný, u nás samoobslužné pokladny naopak přibývají.

Kradou téměř všichni, bez rozdílu věku i pohlaví

Přestože technologie pomáhají, fyzická ostraha je stále nenahraditelná. Bezpečnostní agentury upozorňují, že zloději jsou stále drzejší a agresivnější, často ignorují pokyny ostrahy a v některých případech je nutné volat policii. Zloději jsou z různých věkových kategorií. Od mladých dívek, které kradou kosmetiku, přes maminky nakupující přímo do kočárků, až po seniory, kteří se zaměřují na potraviny a drogerii. Výjimkou nejsou ani děti, které kradou ve skupinách.

Krádeže v obchodech jsou pro obchodníky citlivé téma, a proto detailní informace o ztrátách nebo konkrétních bezpečnostních opatřeních nezveřejňují.

„Jedná se o interní informaci, kterou vám bohužel nemůžeme sdělit,“ potvrzuje například mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Stejně reagují i další řetězce, například Lidl nebo IKEA. Opatrnost je namístě, zveřejnění detailů by mohlo zlodějům usnadnit práci a ohrozit bezpečnost zákazníků i zaměstnanců.

Zajímavé je, že podle průzkumů téměř 40 % zákazníků někdy u samoobslužné pokladny „opomnělo“ naskenovat alespoň jednu položku. U mladších lidí a mužů je tento podíl ještě vyšší. Zatímco někteří tvrdí, že šlo o omyl nebo systémovou chybu, odborníci upozorňují, že samoobslužné pokladny vytvořily zcela nový typ zlodějů – lidí, kteří by jinak na krádež ani nepomysleli, ale láká je snadnost a anonymita nového systému.

Obchodníci proto stále hledají rovnováhu mezi rychlostí, pohodlím a bezpečností. Ztráty kvůli krádežím jsou sice vysoké, ale náklady na lidskou obsluhu by byly ještě vyšší. Zákazníci si zvykli na rychlé nákupy, ale s tím roste i riziko, že se „geniální“ triky zlodějů budou dál zdokonalovat a obchodníci i bezpečnostní agentury tak budou muset být stále o krok napřed.