Češi, kteří vykonávají toto ušlechtilé povolání, byli otloukánky socialismu. Dnes jsou na tom snad ještě hůř

Každý, kdo vykonává nějaké zaměstnání, určitým způsobem věří, že je pro společnost prospěšné a má smysl. Jedna z profesí, u které se její pověst v průběhu let mnohokrát měnila, je nepochybně knihovník. Ti začínali jako velcí intelektuálové, během let však byli čím dál míň respektovaní.

Knihovna je skvělým místem pro společnost. Nejen že si tam můžeme půjčovat knihy za velmi nízký poplatek, ale také se tam můžeme mnoha způsoby vzdělávat. Zejména děti na základní škole chodí na akce do knihovny, kde se mohou dozvědět spoustu zajímavých informací, hrát hry nebo vytvářet různé věci. Nezřídka se stává, že do knihovny dorazí na besedu populární spisovatel, pořádají se kurzy informační gramotnosti, přednášky či jazykové kurzy. Výjimkou nejsou ani výstavy a akce pro seniory. Knihovníci v každé této akci hrají velmi významnou roli, díky které se lidé nejen vzdělávají, ale také baví. 

I když se to na první pohled nemusí zdát, práce knihovníka je poměrně pestrá a zajímavá. Je ale špatně placená, což je důvod, proč se do tohoto zaměstnání mnoho lidí nehrne. V minulosti tato profese nebyla vždy vnímána jen pozitivně. Ptáte se proč? V tomto článku vám to všechno vysvětlíme.

Kdysi vážená, později podceňovaná profese

Ve starověku a středověku byli knihovníci velmi vzdělaní lidé, kteří měli přístup k cenným rukopisům. To byl jeden z důvodů, proč je ostatní lidé respektovali a považovali je za určitou autoritu. Právě díky nim se uchovávaly a šířily důležité vědomosti, knihovníci navíc často byli jedni z mála lidí, kteří uměli číst a psát (zejména mniši v klášterech). Zkrátka to bylo ušlechtilé povolání, za které se v té době lidé stydět rozhodně nemuseli.

S postupem času se vnímání knihovníků výrazně změnilo. Dlouho byli považováni za velké intelektuály. V 18. století pak v českých zemích začal stoupat zájem o knihy, začaly se vytvářet čtenářské spolky. V 19. a 20. století ale nastal zlom. V době socialismu se s touto profesí začaly pojit různé kontroverze – knihovníci pořádali besedy vychovávající čtenáře k socialismu a také museli prosazovat pouze tu literaturu, která byla v souladu s režimem. Ty knihy, které byly v rozporu, se musely zlikvidovat, existovaly i seznamy zakázaných autorů a děl. Režim výrazně poškodil pověst knihovníků a ačkoliv jejich vnímání bylo individuální, většina lidí je považovala za kulturně-politické pracovníky, což tehdy nepůsobilo příliš pozitivně.

Knihovníci dnes: Nízká mzda a nižší respekt

V současné době už knihovníci nejsou ani zdaleka tak respektováni, jako tomu bylo v dobách minulých. Jejich práce se přitom výrazně změnila – někteří lidé se domnívají, že knihovníci stále ještě pouze půjčují a rovnají knihy, ale ve skutečnosti jsou to informační specialisté, kteří organizují tištěné i digitální fondy, databáze a online zdroje. V dnešním světě plném moderních technologií musí být knihovníci technologicky zdatní, umět ovládat různé softwary a pomáhat návštěvníkům, kteří technologicky zdatní příliš nejsou. Knihovníci se také podílí na vzdělávání veřejnosti, pořádají různé akce a snaží se budovat komunitu. Tato práce je tedy i v současné době velmi důležitá pro společnost, i když je často podceňovaná a také podhodnocená.

Češi vykonávající tuto práci se příliš dobře nemají. Mzda knihovníků totiž není příliš vysoká, pohybuje se průměrně okolo 35 000 Kč, mnoho z nich však má plat okolo 23 000 Kč – zejména ti v menších městech a obcích. Je to jeden z důvodů, proč o tuto profesi v současné době není velký zájem.