Celý měsíc jedl pouze vejce se slaninou smažená na másle. Lékaři mu udělali krevní testy a dostali šok. Toto nečekali!

To, co jíme každý den, skutečně ovlivňuje naše zdraví víc, než si většina lidí připouští. Každý z nás už někdy slyšel o vlivu stravy na tělesnou hmotnost, cholesterol nebo riziko civilizačních nemocí. O to větší pozornost vzbudil nedávný experiment amerického lékaře a bývalého vrcholového sportovce dr. Stena Ekberga, který se rozhodl na vlastní kůži vyzkoušet, jak extrémní dieta zaměřená téměř výhradně na vejce, slaninu a máslo ovlivní jeho zdravotní stav.

Dr. Sten Ekberg není ve světě výživy žádným nováčkem. Sám se dlouhodobě věnuje holistickému přístupu ke zdraví a jeho videa sledují miliony lidí. Tentokrát si zvolil opravdu netradiční cestu, rozhodl se po dobu třiceti dní konzumovat téměř výhradně vejce, slaninu a máslo. Důvodem nebyla touha po senzaci, ale snaha zjistit, jak tělo zareaguje na stravu s minimem sacharidů, zato s vysokým obsahem tuků a bílkovin.

Nešlo přitom o bezhlavý pokus. Krátce před začátkem experimentu Ekberg absolvoval desetidenní stravování v rychlém občerstvení a jeho krevní obraz ukazoval zvýšené hodnoty zánětlivých markerů, vyšší inzulin i triglyceridy.

Experiment na vlastní kůži

Začínal na váze 92,2 kg a záznamy jeho laboratorních hodnot ukazovaly jasné známky toho, že tělo není v ideálním stavu. Právě proto zvolil nízkosacharidovou a vysoce tukovou ketogenní dietu s důrazem na živočišné produkty.

Každý den jedl vaječné omelety, velké porce slaniny, steaky, kuřecí maso a k tomu jen minimum zeleniny, většinou v podobě listových salátů a avokáda. Nezařazoval přílohy, obiloviny ani sladkosti. Kromě striktního výběru potravin také praktikoval přerušovaný půst, tedy střídání období jídla a půstu.

Výsledky krevních testů: překvapení i pro zkušené lékaře

Po třiceti dnech této výzvy absolvoval Ekberg opět podrobné krevní testy. Očekával zlepšení, ale skutečné výsledky překvapily i jeho samotného. Hladina inzulinu, která po předchozích deseti dnech s „junk foodem“ vyskočila mimo zdravý rozsah, se po ketogenní dietě vrátila zpět do optimálních hodnot.

Jeho triglyceridy, tedy tuky v krvi, klesly ze 101 na 60, což je velmi výrazný rozdíl. Další ukazatel, lipoprotein VLDL, který je spojován s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, se zvedl z původních 8 na 17 během období nezdravé stravy, ale po měsíci na ketodietě se vrátil na hodnotu 10.

Zásadní byly i výsledky jaterních enzymů AST, ALT a LDH. Po konzumaci průmyslově zpracovaných potravin se jejich hodnoty zvýšily, což ukazovalo na zátěž jater. Ketogenní dieta je ale během jednoho měsíce srovnala zpět do normálu. Z medicínského pohledu je významné, že všechny sledované ukazatele se nejen vrátily do zdravých mezí, ale v mnoha případech se dokonce zlepšily.

Co je to ketogenní dieta a jak funguje?

Ketogenní dieta (keto dieta) patří mezi nízkosacharidové stravovací směry. Princip je jednoduchý, musíte snížit příjem sacharidů a nahradit je tuky, případně doplnit dostatečným množstvím bílkovin. Když tělo nemá k dispozici sacharidy, jeho hlavní zdroj energie, začne spalovat vlastní tukové zásoby. V játrech vznikají takzvané ketony, které slouží jako alternativní palivo pro mozek a svaly.

V tomto metabolickém stavu, nazývaném ketóza, organismus využívá tuky mnohem efektivněji. Nicméně, je třeba dbát především na příjem zdravých tuků z ořechů, semen, oliv, za studena lisovaných olejů nebo z mořských ryb.

Dieta, která je postavená na mase, vejcích, másle, tučných rybách a menším množství zeleniny, sice nemusí být pestrá, ale dokáže velmi rychle přepnout metabolismus. Podmínkou je omezit sacharidy na minimum, nejčastěji pod 30 gramů denně. Lidé často jedí pouze dvě nebo tři jídla denně, protože díky ketóze mizí typické výkyvy hladu a chutí.

Co jíst při keto dietě a čemu se vyhnout

Pokud se rozhodnete pro ketogenní dietu, základ jídelníčku tvoří maso, vejce, tučné ryby, sýry, máslo, olivový olej, avokádo, ořechy a semínka. Vhodná je také listová zelenina, která obsahuje málo sacharidů a přidává vlákninu. Naopak nevhodné jsou všechny obiloviny, těstoviny, rýže, brambory, sladkosti, sladké nápoje i většina ovoce, kromě několika bobulovin v malém množství.

Lidé na keto dietě by měli dávat pozor i na příjem bílkovin. Pokud by jich bylo příliš mnoho, mohly by se v těle přeměňovat na glukózu, což narušuje ketózu. Proto se doporučuje držet bílkoviny na rozumné úrovni a spíše zvýšit podíl tuků.

Přerušovaný půst a jeho spojení s keto dietou

Přerušovaný půst je další metoda, kterou využívá stále více lidí, často v kombinaci s keto dietou. Jde o střídání období, kdy se jí, a kdy tělo odpočívá bez příjmu potravy. Nejrozšířenější model je 16/8, tedy 16 hodin půstu a 8 hodin, kdy můžete jíst. Někteří, jako například Sten Ekberg během svého experimentu, volí OMAD, tedy jedno jídlo denně. Smyslem půstu je nejen snížit celkový kalorický příjem, ale i snížit hladinu inzulinu a podpořit přirozené spalování tuků.

Výhodou přerušovaného půstu je jednoduchost a flexibilita. V období bez jídla lze pít vodu, neslazený čaj nebo černou kávu. Půst je vhodné kombinovat s vyváženou a kvalitní stravou v jídelních oknech. Když je dieta bohatá na tuky a obsahuje dostatek bílkovin, je pocit sytosti dlouhodobý a tělo zvládá období půstu bez problémů.

Možná rizika a vhodnost keto diety

I když výsledky experimentu dr. Ekberga ukazují pozitivní vliv keto diety na některé zdravotní parametry, neznamená to, že je vhodná pro každého a na dlouhou dobu. Dieta s extrémně nízkým příjmem sacharidů nemusí vyhovovat lidem s onemocněním ledvin, jater, některým diabetikům, těhotným nebo kojícím ženám. Krátkodobě ale může ketogenní dieta pomoci se snížením hmotnosti, úpravou hladiny cukru v krvi a zvýšením citlivosti na inzulin.

Je také důležité dbát na dostatek tekutin a minerálů. V prvních dnech může tělo reagovat únavou, bolestí hlavy nebo zácpou, což se označuje jako „keto chřipka“. Tyto příznaky však obvykle rychle vymizí, jakmile se organismus přizpůsobí.