Bude příštím papežem Čech? Rodák z Brna patří mezi favority, přesto ho téměř nikdo nezná

Kdo se stane hlavou římskokatolické církve po zesnulém papeži Františkovi? Otázka, která v těchto dnech rezonuje nejen mezi věřícími, ale i v celosvětových médiích. O tom, kdo usedne na svatopetrský stolec, rozhodne tradiční konkláve v Sixtinské kapli, které se sejde během několika týdnů po Františkově pohřbu. Jména možných nástupců už kolují.

Jasný favorit zatím neexistuje. Mezi kardinály s volebním právem je letos nebývale široké spektrum osobností z různých kontinentů a směrů. Zatímco Evropa tradičně dominovala, tentokrát je na stole i možnost, že se novým papežem stane muž z Afriky, Asie nebo Ameriky. A právě v tomto širším okruhu se nově skloňuje i jméno, které má nečekaně české kořeny.

Kdo bude Františkův nástupce?

Smrt papeže Františka ukončila jednu významnou kapitolu dějin katolické církve. V jejím čele stál dvanáct let, během nichž se stal symbolem otevřenosti i pokory. I díky němu se nyní hovoří o tom, že nový papež by mohl vzejít z míst, která byla v minulosti při podobných volbách často přehlížena. Právě František se zasadil o to, aby mezi kardinály bylo více těch z Asie, Afriky či Jižní Ameriky. A právě to otevírá prostor novým jménům, o kterých by se dříve možná ani neuvažovalo.

Podle pravidel se papežem může stát jakýkoli pokřtěný muž, avšak ve skutečnosti se už po staletí volí výhradně z okruhu kardinálů. Letos jich má volební právo 138, přičemž většinu z nich jmenoval právě František. Ti, kterým už bylo více než 80 let, se volby účastnit nemohou. To se týká například českého kardinála Dominika Duky, který letos tuto věkovou hranici překročil. Přesto v konkláve zazní i český hlas a to doslova.

Jezuita z Brna

Jedním z volitelů je totiž Michael Czerny, kardinál narozený v Brně. Ačkoliv většinu života strávil v zahraničí, na rodnou zemi nikdy nezapomněl. V češtině pravidelně káže při slavnostních mších, naposledy například na Velehradě, kde promluvil k tisícům poutníků. V církvi je známý jako zastánce lidských práv, pomoci uprchlíkům a spravedlnosti. V roce 2022 mu papež František svěřil vedení vatikánského úřadu, který se těmito oblastmi zabývá.

Czerny je členem jezuitského řádu, tedy stejného, z jakého pocházel i František. V minulosti působil například v Africe, kde se věnoval boji proti AIDS, nebo ve Střední Americe, kde řídil univerzitní instituty zaměřené na humanitní vědy. Vystudoval na Chicagské univerzitě, mluví několika jazyky a stále se aktivně věnuje misijní a charitativní činnosti. Je mu 78 let, takže patří mezi starší kardinály, ale na rozdíl od řady svých vrstevníků má stále právo volit i být zvolen.

Aktuálně je ve stínu největších favoritů

Ačkoli se jméno Michaela Czerného objevilo mezi širším okruhem favoritů, odborníci upozorňují, že nepatří mezi hlavní favority. Podle historika Jaroslava Šebka se sice o Czerném mluvilo, ale je nepravděpodobné, že by nakonec usedl na svatopetrský stolec. To ovšem neznamená, že jeho jméno nemůže během volby zaznít.

Mezi nejčastěji zmiňovanými jmény letos figurují především zástupci liberálního proudu, který byl blízký zesnulému Františkovi. Patří sem například filipínský kardinál Luis Antonio Tagle, který se netají svými sympatiemi k dílu českého teologa Tomáše Halíka a veřejně citoval jeho texty. Pokud by byl zvolen, stal by se prvním papežem asijského původu.

Nový papež by mohl být z Ghany, Itálie i Maďarska

Dalším významným kandidátem je italský kardinál Pietro Parolin, současný vatikánský státní sekretář. Dlouhodobě se drží v popředí papežských úvah a spekuluje se o něm už několik let. Silnou pozici má také Matteo Zuppi, známý svými mírovými misemi a liberálním přístupem k LGBT lidem v církvi. Oba pocházejí z Itálie.

Na druhé straně spektra stojí zástupci konzervativního křídla, mezi nimiž vyniká maďarský kardinál Peter Erdö, který obecně prosazuje návrat k tradičnímu pojetí katolické morálky. Sílí však i hlasy, že tentokrát by se mohl stát papežem muž z Afriky. Kardinál Peter Turkson z Ghany nebo Fridolin Ambongo z Demokratické republiky Kongo. Každý pátý katolík dnes žije právě v Africe, a tento podíl dál roste.