Bájná Atlantida se nacházela pod egyptskými pyramidami. Vědci učinili objev, který přepisuje dějiny

Od nepaměti lidé touží proniknout pod povrch dávných záhad. Každá nová zpráva o záhadných objevech okamžitě vzbudí vlnu vzrušení a otázek. Rozruch vyvolalo nedávno i tvrzení, že legendární Atlantida, o které se spekuluje už od dob starověkého Řecka, mohla ležet přímo pod slavnými pyramidami v Gíze. Zní to neuvěřitelně, ale italský vědecký tým tvrdí, že pod povrchem pyramid odhalil stopy dávno zaniklé civilizace.

Egyptské pyramidy, zejména ty v Gíze, jsou dlouhodobě zdrojem mnoha spekulací a teorií. Vědci, dobrodruzi i záhadologové opakovaně přicházejí s nejrůznějšími tvrzeními o tom, co se skrývá v jejich podzemí. Nejnovější zprávy poutají pozornost tvrzením o tom, že pod samotnou Chafreovou a Menkaureovou pyramidou mohou být ukryté struktury, které podle některých interpretací připomínají starobylé město, a někteří dokonce neváhají označit tento nález za bájnou Atlantidu.

Záhada pyramid v Gíze: Může pod nimi ležet ztracené město?

Za touto teorií stojí italští vědci Corrado Malanga a Filippo Biondi, kteří tvrdí, že pomocí speciální metody interpretace radarových dat objevili rozsáhlé podzemní komplexy. Podle nich tyto struktury mohou být až 38 000 let staré, což je zcela mimo rámec známé egyptské historie. Na základě radarových měření mluví o šachtách, spirálových chodbách a dokonce o velkých komorách hluboko pod pyramidami, což by mohlo podle jejich hypotézy ukazovat na existenci vyspělé civilizace, která předcházela starověkým Egypťanům.

Jaké technologie a metody byly použity při průzkumu pyramid

Při průzkumu podloží pod pyramidami v Gíze byla použita metoda radaru se syntetickou aperturou (SAR), která se v posledních letech v archeologii využívá stále častěji. Tato technologie umožňuje v ideálních podmínkách detekovat struktury až několik metrů pod povrchem. Italští vědci ovšem tvrdí, že jejich interpretace dat dokáže jít výrazně hlouběji. Mnozí specialisté na radarovou techniku upozorňují, že reálně lze s touto metodou získat spolehlivé údaje jen do několika málo metrů pod povrch.

Profesor Lawrence Conyers, přední odborník na georadar z Univerzity v Denveru, v médiích opakovaně zdůraznil, že žádná ze dnes známých radarových technologií nedokáže v takových podmínkách zmapovat objekty hluboko pod zemí. Výsledky, které italští vědci předložili, tak podle něj nelze považovat za důkaz existence jakéhokoliv podzemního města. Podobně se vyjádřil i bývalý egyptský ministr pro památky Zahi Hawass, který označil celý objev za zcela neprokázaný a dodal, že technologie použitá při výzkumu nebyla v Egyptě oficiálně schválena, ani povolena.

Co skutečně víme o podzemí egyptských pyramid

Pod pyramidami v Gíze se nachází několik známých komor, šachet a chodeb, které archeologové v posledních desetiletích postupně zkoumají. V některých místech byly objeveny prostory naplněné vodou, jinde vědci narazili na kamenné sarkofágy či zbytky chrámových staveb. Složitost podzemí v této oblasti je nesporná, přesto žádný z provedených vědeckých výzkumů nepotvrdil existenci rozsáhlého podzemního města nebo civilizace, která by mohla konkurovat legendě o Atlantidě.

Velmi podstatnou roli zde hraje i podzemní voda. Studie publikované v posledních letech potvrzují, že hladina spodní vody v Gíze leží jen několik desítek metrů pod povrchem. Větší stavby v hloubkách stovek metrů by tak byly zcela zatopené a nepřístupné. Dosavadní archeologické průzkumy, ať už šlo o mionové skenování, geochemické sondy, nebo seismické měření, vždy potvrdily přítomnost pouze omezeného množství menších dutin a šachet, nikoli rozsáhlých městských komplexů.

Atlantida a egyptské pyramidy

Myšlenka, že Atlantida mohla být spojena s Egyptem, fascinuje badatele a veřejnost již po staletí. V různých obdobích byla Atlantida hledána na desítkách míst po celém světě od pobřeží Španělska, přes Azory, až po středomořské dno. Ani Egyptu se tato legenda nevyhnula. Ve 20. století například americký senzibil Edgar Cayce rozšířil představu o tom, že pod pyramidami může být skrytá „Síň záznamů“, tedy knihovna vědění dávné civilizace. Dosud však žádná seriózní archeologická expedice neprokázala existenci podobných staveb.

Nabízí se otázka, proč jsou podobné teorie stále populární. Odpověď je zčásti v lidské povaze. Nejasnosti a záhady přímo vybízejí k tomu, aby si lidé představovali fascinující scénáře. Významnou roli však hraje také pokrok technologií. S každou novou možností průzkumu se objevují nové interpretace, které často staví na neúplných nebo špatně interpretovaných datech. Právě to kritizuje například archeoložka Sarah Parcaková, která upozorňuje, že při dostatečně kreativní práci s daty lze i běžný satelitní snímek přetvořit v něco mimořádného.

Současný stav výzkumu a reakce odborné veřejnosti

Aktuální archeologický výzkum v Egyptě rozhodně nespí na vavřínech. V posledních letech byly objeveny například nové hrobky v Luxoru, tunely pod chrámem Taposiris Magna nebo významné nálezy v Sakkáře. Tyto objevy však vždy podléhají přísnému ověřování a prezentují se až po potvrzení nezávislými týmy. Právě absence nezávislého ověření a povolení egyptských úřadů je dalším důvodem, proč vědecká komunita k italskému objevu přistupuje s takovou opatrností.

Vědci napříč obory zdůrazňují, že dosavadní výzkumy geologie, geochemie a fyzikálních vlastností podloží pyramid poskytují poměrně detailní obraz toho, co se v podzemí Gízy nachází. Současné poznatky nepotvrzují existenci žádné ztracené civilizace pod pyramidami. Nálezy, které byly v minulosti interpretovány jako stopy dávné techniky či městských struktur, se nakonec vždy ukázaly být buď přirozenými geologickými útvary, nebo součástí známých egyptských staveb.

Teorie o Atlantidě pod pyramidami tedy zatím zůstává v říši spekulací a legend, i když zájem veřejnosti i odborníků je stále obrovský. Nepochybně se o této oblasti bude diskutovat i v dalších letech, a kdo ví, třeba nám ještě někdy archeologie přichystá skutečné překvapení.