Vědci objevili největší ledový útvar světa. Ukazuje se, že pod ním leží celá nová „země“

Planeta Země je fascinující a ve vesmíru unikátní v pestrosti života a krajiny. Nejinak je tomu i v těch nejodlehlejších a klimaticky nejdrsnějších částech světa, jako jsou arktické oblasti. Kdo by za dobu existence lidstva řekl, že pod ohromnou vrstvou ledu najdeme úplně nový svět?

Nové vědecké poznatky přináší především změna klimatu a s tím související odkrývání původně zledovatělých ploch.

Svět ve světě jako od Julese Verna

Arktické oblasti a Severní i Jižní pól fascinují lidstvo už dlouhá staletí. Díky až hrdinským výpravám člověk posouval své hranice, aby daná místa pokořil. Co dříve bylo jen dobrodružnou touhou, se dnes stalo především vědeckou nutností a někdy i pouhým turistickým zájmem. Díky moderním technologiím a velkým zkušenostem může tyto vzdálené končiny navštívit téměř každý, aniž by se musel strachovat o svůj život.

Nové objevy navíc dokazují, že svět pod několikakilometrovou vrstvou ledu může být stejně bohatý a unikátní, jako ten na povrchu. A nejvíce se to momentálně týká Antarktidy a Grónska, konkrétně jejich ledového příkrovu, který pokrývá obrovské území pevniny a části vodních ploch. Jde o jednu z největších zásobáren sladké vody, údajně obsahuje až 90 % sladké vody na planetě.

Co se pod touto masou ledu, která v současné podobě existuje už více než 30 milionů let, ukrývá? Řeky, jezera, hory, údolí a bohatý podmořský život, který někdy působí jako z románů Julese Verna – jen se do nich ponořit. A i to vědci už umí, aniž by se přitom museli navlékat do skafandru.

Co všechno ukrývá antarktický ledový příkrov

Aby mohli vědci dostat pod stovky metrů ledového povrchu šelfového ledovce nějakou sondu, museli se pod něj doslova provrtat. U několikakilometrové vrstvy ledového příkrovu to samozřejmě není možné, a tak reliéf pod ledem vědci mapují pomocí radarových a seizmických technologií. Díky výzkumům tak zjistili, že se pod ledem na Antarktidě skrývá úplně nový svět, který lidstvo dosud neznalo.

Například v oblasti Ekströmova šelfového ledovce, který pluje na hladině moře, vědci objevili při jednom z výzkumů až 77 druhů nových drobných živočichů, především vodních červů a mechovců. Svět v temných vodách Antarktidy, kde panuje absolutní tma, je tedy mnohem bohatší a barvitější než se předpokládalo.

Ještě zajímavější jsou ale výzkumy pevninského ledu. Lidstvo si dlouhá léta láme hlavu otázkou, jak by Antarktida vypadala bez ledu. A výsledky výzkumu byly dechberoucí. Pod ledem se nacházejí pohoří o velikosti Alp, sladkovodní jezera, která jsou napájena podledovcovými řekami, z nichž některé vlivem velkého tlaku ledu mohou téct do kopce nebo po svislé ledovcové stěně. A pak jsou tu vulkány (více než 130 vulkánů v západní části Antarktidy) a doslova obří fjordy a kaňony. Mezi nimi je dokonce ten nejhlubší kaňon na světě, Denmanův kaňon, který padá do hloubky 3,5 kilometru pod hladinu moře a je celý vyplněn pevninským ledem.

Takovéto trhliny a hluboká údolí mohou mimochodem za to, že se led na pevninské Antarktidě drží tak dlouho. Je v nich zaseknutý a stabilizovaný.

Vědci pro lepší představu vytvořili mapu Antarktidy bez ledové pokrývky a jak je patrné, byl by tento kontinent neuvěřitelně členitý, podobně, jak dnes známe pobřeží Norska, ovšem s mnohem dramatičtějšími výškovými rozdíly. Hory Antarktidy sice často dosahují 4 000 metrů nad mořem (nejvyšší hora Vinson Massif měří 4 897 metrů), ale na druhou stranu je tu více proláklin a kaňonů, než jen zmíněný Denmanův a většina z nich se nachází několik tisíc metrů pod hladinou moře.

Jak se na výzkumu Antarktidy podílejí Češi

Čeští výzkumníci hrají významnou roli při výzkumu Antarktidy už od 90. let 20. století. Na ostrově Jamese Rosse dokonce od roku 2006 funguje Mendelova polární stanice, kterou zde vybudovala Masarykova univerzita v Brně. Výzkum se primárně zaměřuje na biologii, klimatologii a geologii, a to obvykle v období od ledna až do března. Stěžejními tématy jsou ekologie extrémních prostředí a vliv klimatických změn.

Někdy se však poštěstí i paleontologické nálezy kosterních pozůstatků z dob, kdy se po Antarktidě a v okolních moří proháněli dinosauři. Jeden z takových nálezů je ucelená kostra šestimetrového plesiosaura, který brázdil okolní vody.

Zdroje: nationalgeographic, ct24.ceskatelevize, ekolist, zoom.iprima, cesky.radio