Ani za 372 000 Kč: Češi odmítají dělat práci, kterou dříve každý miloval

Práce od pondělí do pátku, volné víkendy a svátky, žádné noční směny – na první pohled ideální zaměstnání. Stabilní režim, jasně dané úkoly, žádné velké stresy. A přesto se o tuto profesi dnes uchází stále méně lidí. Přitom ještě před pár desetiletími ji chtěl dělat skoro každý.

Kdo by si jako dítě nehrál na někoho, kdo každý den vyráží do ulic s důležitými zásilkami? Být tím, kdo přináší novinky, dopisy a balíčky, bylo lákavé. Pošťáci měli svoje kouzlo, byli nedílnou součástí života v každém městě i vesnici. Dnes už se ale mezi oblíbené dětské sny příliš neřadí.

Práce pošťáků není jen o roznášení zásilek

Poštovní doručovatelé mají na starosti nejen třídění, ale hlavně doručování zásilek. Někdy pěšky, jindy za volantem služebního auta objíždějí svěřenou oblast a roznášejí dopisy, časopisy, doporučená psaní nebo balíky. Každé ráno začínají na depu, kde si přebírají zásilky a rozdělují je podle rajónů. Poté si plánují trasu, aby doručování bylo co nejefektivnější.

Během dne navštěvují desítky adres a v závislosti na druhu zásilky ji buď vhazují do schránky, nebo předávají příjemci osobně. Pokud adresát není doma, zanechají výzvu k vyzvednutí na poště nebo se pokusí o doručení v jiný den. Nedoručené zásilky se na konci směny vracejí zpět na pobočku, kde se buď uloží k opakovanému pokusu o doručení, nebo čekají na vyzvednutí.

Přestože se může zdát, že je práce pošťáka stereotypní, každý den přináší nové situace a výzvy. Pro lidi, kteří neradi sedí v kanceláři, ale mají rádi pohyb a kontakt s lidmi, je to stále zajímavé povolání. Během pandemie COVID-19 se ukázalo, jak důležití pošťáci skutečně jsou. Česká pošta tehdy zavedla doručování důchodů přímo domů, aby senioři nemuseli chodit na pobočky a vystavovat se zbytečnému riziku. Mnoho doručovatelů se tak stalo pro starší lidi jediným pravidelným kontaktem s okolním světem.

Existují také specializované školy pro pošťáky

Doručovatelem se může stát téměř kdokoliv, kdo má středoškolské vzdělání a čistý trestní rejstřík. Pošta zajišťuje školení, kde se nováčci naučí nejen třídění a doručování, ale i komunikaci se zákazníky.

V Česku existují také střední školy zaměřené na poštovní služby a logistiku. Tyto školy připravují studenty na práci v poštovním sektoru i širší oblasti dopravy a doručování. Výuka zahrnuje nejen teoretické znalosti o fungování poštovního systému, ale i praktické dovednosti, jako je práce s moderními technologiemi, řízení logistických procesů nebo zákaznický servis.

Studenti mají možnost absolvovat praxi přímo na pobočkách pošty nebo v jiných logistických firmách, což jim usnadňuje pozdější uplatnění na trhu práce. Přestože pro práci doručovatele tento typ vzdělání není nutný, může být výhodou pro ty, kteří chtějí v tomto oboru pokračovat a posunout se například na vedoucí pozice nebo do administrativy.

Kolik si pošťák vydělá?

Pokud jde o výdělek, v posledních letech prošel několika úpravami. Doručovatelé si nyní průměrně přijdou na 31 000 korun měsíčně, což znamená přibližně 372 000 korun ročně. Kromě toho mohou využívat různé benefity – mají nárok na stravenkový paušál, pět týdnů dovolené, příspěvek na penzijní spoření nebo životní pojištění a také možnost čerpat zvýhodněné sportovní aktivity díky kartě MultiSport. Práce v terénu je sice fyzicky náročná, ale zároveň přináší stabilitu a pravidelný příjem. Výhodou je i možnost pracovat v různých typech lokalit – někteří doručují v centrech měst, jiní se dostávají do odlehlejších oblastí.

Dříve byla tato profese prestižní. Pošťáci byli nejen ti, kdo nosili dopisy, ale také vítaní hosté, kteří přinášeli novinky ze světa. Jenže časy se změnily. Lidé dnes komunikují přes e-maily a zprávy v mobilu, papírových dopisů ubývá a místo osobních zásilek často převládají balíčky z e-shopů a reklamní letáky. I přesto si mnoho lidí stále cení osobního kontaktu s pošťákem a v některých menších městech a vesnicích si jejich role váží stejně jako dřív.