Toto je přesné datum konce světa, které spočítali vědci z Harvardu. Moc času už nám nezbývá

Snad každý člověk ví, že existence vesmíru není věčná a že jednoho dne s největší pravděpodobností úplně zanikne. Ačkoliv se asi většina lidí domnívala, že se tato událost s jistotou nedotkne nás ani našich dětí, ve skutečnosti to má být mnohem dříve, než se původně očekávalo.

Kdy nastane konec světa? Za sto, dvě stě, tisíc nebo třeba až za milion let? To asi nikdo z nás nedokáže přesně říct. Vědci se ale snaží přijít na tuto odpověď už desítky let. Ne každá provedená studie se ukázala být jako přesná, ale mnoho z nich přineslo plno zajímavých informací, díky kterým se vědci k odpovědi někdy přece jen dostanou. 

Konec světa má podle odborníků nastat už příští rok

Studií zaměřených na to, jak dlouho ještě bude svět existovat, už bylo provedeno mnoho. Spousta vědců se domnívá, že nastane v následujících několika desítkách let, to se ale doposud nepodařilo potvrdit – ale ani zcela vyvrátit. Jaká je tedy pravda? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší, než se může na první pohled zdát.

V roce 1960 fyzik Heinz von Foerster spolu s Patricií Morovou a Lawrencem Amiotem publikoval v časopise Science studii, která odhalovala, že k zániku lidské existence dojde už za 66 let, tedy v roce 2026. Konkrétně se má jednat o datum 13. listopadu 2026. V takovém případě by nám už moc času skutečně nezbývalo.

Fyzik představil i detailní matematický model, který naznačoval, že hlavním důvodem zániku světa by mělo být zejména přelidnění. Podle jeho výpočtů by exponenciální růst populace vedl k neudržitelnému tlaku na zdroje, což by způsobilo sociální a environmentální kolaps, i kdyby se zachovaly zásoby potravin a stabilita.

V současné době se odborníci domnívají, že neexistují důvody, proč by měl vesmír zaniknout už v příštím roce. Odhaduje se, že v roce 2100 bude na Zemi zhruba 11,2 miliardy lidí, ani to ale nebude stačit ke katastrofickým závěrům fyzika.

Kdy tedy nastane konec světa?

Ačkoliv se zdá, že studie datum skutečně ani zdaleka netrefila, nelze ji považovat za zcela bezvýznamnou. Vědcům ukázala, že je nutné přemýšlet nad hospodařením se zdroji a dopady rostoucí populace na životní prostředí. Současným úkolem vědců je tedy mimo jiné také pochopit, jak pečovat o rostoucí populaci, aniž by se vyčerpaly zdroje planety a způsobily nevratné škody na životním prostředí. Je proto již známo, že je nutné zavést opatření po celém světě, která pomohou předejít katastrofě a zajistí pohodlný život nejen nám, ale i dalším generacím, které budou naši planetu obývat.

Vědci obecně věří tomu, že konec světa by měl nastat asi za 250 milionů let.  Život na Zemi má negativně ovlivnit zejména extrémní oteplování (teploty by se pohybovaly od 40 do zhruba 70 °C), jednotlivé kontinenty by splynuly v jeden, zmizely by oceány a výrazně by klesl obsah kyslíku v atmosféře. Konec vesmíru se pak očekává za několik miliard let, důvodem má být tzv. Velké ochlazení (Big Freeze), jež by vedlo k výraznému ochlazení, temnotě a prázdnotě. 

Konec světa, jak ho známe, může být mnohem blíže, než se domníváme. Náš osud je v našich rukou a proto je nutné začít nad našimi každodenními činy přemýšlet. Každé dnešní rozhodnutí může mít vliv na budoucí osud lidstva. Z toho důvodu je důležité, aby se začali o ekologii a celkově o planetu zajímat i jednotlivci.