O skryté zvukové stopě u televize ví jen málokdo. Zahraniční film vám umožní pustit v češtině
Sledovat v Google Zprávách
Už po několik let je v České republice díky České televizi možné, aby si diváci pustili zahraniční filmy v češtině, ale málokdo o této funkcí ví. Systém tzv. duálního vysílání znamená, že je pořad vysílán v původním znění zároveň s dabingem nebo komentářem v češtině.
Divák si tak může v televizi přepnout jazyk například u filmů nebo seriálů. Tato skrytá zvuková stopa u televize funguje v České televizi už hezkou řádku let, ale překvapivě málo lidí ji využívá.
Česká televize jako průkopník dvojjazyčného vysílání
Hlavním průkopníkem duálního vysílání v Česku byla právě Česká televize, která začala tuto funkci poprvé zkoušet již v 90. letech. Z technických důvodů a ani z politických důvodů však nebylo možné funkci ihned rozšířit. Po roce 1989, když se televizní vysílání mohlo více otevřít zahraniční tvorbě a pořizování nových technologií, se ale dalo všechno postupně do pohybu.
Mono versus stereo
Mono neboli monofonní reprodukce zvuku, je replikace zvuku pomocí jednoho kanálu, kdežto stereo, tedy stereofonní zvuk, využívá více zdrojů k vytvoření jakési iluze, že zvuk přichází z určitého směru.
Duální televizní vysílání neboli zkráceně DUO, mohlo být totiž umožněno až poté, co televize začala využívat možnost dvou zvukových kanálů. Dříve, než nastoupil formát zvuku stereo, existovala právě pouze forma mono, u které nebylo možné takovou funkci spustit. Počítalo se však i s přenosem dvou monofonních zvukových kanálů.
Poté, co bylo vysílání DUO zahájeno, museli dramaturgové neustále řešit, zda zvolit u daného pořadu duální vysílání, jelikož oba kanály nemohly být spuštěny současně. V této době se však u většiny dabovaných filmů začalo používat duální vysílání. Do té doby, než k nám přišlo, byly k dispozici jen filmy, které byly dabované a původní jazyk filmů tak nebyl dostupný.
Změny po revoluci v roce 1989
Po revoluci v roce 1989 začal být větší zájem po dostupnosti filmů a seriálů v originálním znění, jelikož lidé se začali více zajímat o studium cizích jazyků a o dění v zahraničí celkově. Navíc došlo k velkému rozvoji turismu, a tak bylo potřeba nabídnout cizincům možnost sledování televize v jiných jazycích než v češtině. A tak si turisti mohli na svých hotelových pokojích začít pouštět filmy v originálním znění.
Digitalizace a konec analogového vysílání
K největšímu zlomu pak došlo v období digitalizace televizního vysílání. Zkušební vysílání probíhalo v České republice od května roku 2000, a postupně se již od roku 2005 začalo přecházet na digitální signál. Výhodou tohoto přechodu byla především stálá technická kvalita. Za dob analogového vysílání se totiž často stávalo, že signál byl narušen šumem, způsobeným výkyvy počasí nebo tzv. „duchy“. Analogové vysílání pak definitivně skončilo v roce 2012 a vše tak přešlo na digitální formu, která nabízí mnohem jednodušší přepínání jazyků, a také více zvukových stop bez technických omezení. Díky těmto změnám tak mohou být pořady přepínány hned v několika jazykových verzích.
Jazyky mohou být v dnešní době samozřejmě přepínány i jinde, než je u programů České televize, a to například na populárním Netflixu či na stanici HBO. Česká televize podporuje od roku 2011 duální vysílání u vybraných pořadů v rámci DVB-T2 (HD) a DVB-S2 (HD).
Zdroje: ceskatelevize
