Vůbec první superpočítač vypočítal, kdy a jak lidstvo vyhyne. Nebude to příjemné

První superpočítačová simulace, kterou provedli vědci z Univerzity v Bristolu, přináší mrazivou předpověď pro budoucnost lidstva. Pomocí pokročilých klimatických modelů simulovali, jak by se Země mohla změnit za stovky milionů let, a došli k závěru, že lidé a většina savců by mohli čelit vyhynutí kvůli extrémnímu horku a nepříznivým podmínkám, které budou prakticky neobyvatelné.

Simulace se soustředí na období přibližně za 250 milionů let, kdy by mělo dojít ke spojení kontinentů do jednoho obřího celku – Pangea Ultima. Toto seskupení pevnin způsobí významné změny v klimatu. Vědci odhadují, že díky zvýšenému slunečnímu záření, vyšším hladinám oxidu uhličitého a vlivu pevninského klimatu budou teploty na většině planety extrémně vysoké.

„Nově vzniklý superkontinent vytvoří jakýsi „trojitý úder“ pro klimatické podmínky, který bude zahrnovat pevninské klima, jasnější slunce a vyšší koncentrace CO₂ v atmosféře,“ vysvětluje hlavní autor studie Dr. Alexander Farnsworth. „Výsledkem bude většinou nehostinné prostředí bez zdrojů potravy a vody, které by podporovaly přežití savců.“

Planeta bude neobyvatelná

Podle simulací budou průměrné teploty dosahovat 40 až 50 °C, přičemž některé oblasti mohou být ještě mnohem teplejší. V kombinaci s vysokou vlhkostí to povede k tomu, že lidé a ostatní savci nebudou schopni účinně regulovat svou tělesnou teplotu. Pot je přirozený mechanismus ochlazování, ale v extrémně vlhkých a teplých podmínkách tento mechanismus selže, což způsobí smrtící přehřátí.

Vědci odhadují, že pouze 8 až 16 procent pevniny by mohlo zůstat obyvatelných pro savce, a to většinou v oblastech blízko pobřeží. Střed pevninského masivu bude vystaven extrémním teplotám, které se mohou pohybovat mezi 40 a 70 °C, což vytvoří rozlehlé pustiny neobyvatelné pro lidský život.

Horký superkontinent a sopečná aktivita

Kromě extrémního horka bude nová Pangea Ultima vystavena častým vulkanickým erupcím. Pohyb kontinentálních desek způsobí zvýšenou sopečnou aktivitu, která uvolní značné množství CO₂ do atmosféry, čímž ještě více zhorší klimatické podmínky.

„Představte si svět, kde je nejen příliš horko na život, ale kde se často probouzejí sopky, které vypouštějí do ovzduší obrovské množství skleníkových plynů,“ popisuje Dr. Farnsworth. Tato kombinace faktorů vytvoří prostředí, ve kterém bude pro savce téměř nemožné přežít.

Co to znamená pro lidstvo dnes?

Naštěstí pro současné generace lidstvo pravděpodobně tuto změnu nepřežije. Vědci připomínají, že toto katastrofické vyhynutí by mělo nastat až za 250 milionů let. Nicméně tato simulace představuje silné varování o tom, kam až může planeta dospět, pokud nebudeme řešit současnou klimatickou krizi.

Dr. Eunice Lo, spoluautorka studie, zdůrazňuje: „Ačkoliv předpovídáme neobyvatelnou planetu za stovky milionů let, už dnes zažíváme extrémní vedra, která jsou škodlivá pro lidské zdraví. Je proto zásadní dosáhnout co nejdříve nulových emisí skleníkových plynů.“

Výsledky této simulace slouží jako připomínka toho, že klimatické změny mají dlouhodobé důsledky, které přesahují naše každodenní starosti. Přestože se nás přímé následky předpovězeného horkého superkontinentu netýkají, změny, které dnes zažíváme, mohou urychlit neobyvatelné podmínky mnohem dříve.

Tato studie jasně ukazuje, že pokud budeme ignorovat výzvy dnešní klimatické krize, můžeme čelit situacím, které dříve nebo později povedou k masovým vyhynutím. Superpočítačová simulace může být budíčkem, který nám ukazuje, co nás čeká, pokud se současné problémy neřeší.