Vědci odhalili, kolik utratíte milionů (a 50 stačit nebude) za počítač srovnatelný s vaším mozkem

V moderním světě se stále více spoléháme na počítače. Dosud ale nebyl vynalezen takový, který by uměl zcela nahradit člověka. Žádný počítač se totiž ani zdaleka nepřibližuje kapacitě lidského mozku.

Lidský mozek je orgánem, který nepřestává vědce překvapovat. Je řídícím centrem celého těla, uchovává vzpomínky, stojí za správnou funkcí ostatních orgánů a umožňuje přemýšlení. Dodnes je tak trochu záhadou, jak vlastně lidská mysl funguje. Vědcům se už ale podařilo objasnit, kolik dat je mozek schopen uchovávat. A ukázalo se, že jsou na něj všechny počítače světa krátké.

Jako tisíce počítačů

Dražší počítače, které lze zakoupit v současné době na trhu, se obvykle dodávají s pamětí 1 terabajtu (TB), což odpovídá 1 024 gigabajtů (GB). Takové úložiště zvládne pojmout nepřeberné množství filmů, her, dokumentů, obrázků, fotografií i videí ve velmi vysokém rozlišení. Jde zkrátka o obří paměť, která je pro drtivou většinu uživatelů více než dostačující. Jak je na tom ale lidský mozek?

Dlouhou dobu měli vědci za to, že je kapacita mozku poměrně omezená. Uvádělo se například, že má mozek paměť v podobě odpovídající 5 terabajtům. Dle nejnovějšího výzkumu je ale paměť mnohem větší.

Žádné terabajty, ale petabajty

Před dvěma lety provedli vědci ze Stanfordské univerzity výzkum, během kterého došli k překvapivému zjištění. Mozek rozhodně nemá kapacitu pouhých 5 terabajtů, ale rovnou až 2,5 petabajtu (PB). Jen pro představu, 1 PB odpovídá 1 024 TB.

Lidský mozek je tak obrovským úložištěm, kterému se ani ten nejlepší počítač na světě nemůže rovnat. Jediné, co by mohlo mozek zastoupit, by byl složitý systém spojený z 2,5 tisíce počítačů s pamětí 1 TB. Pokud vycházíme z ceny běžného počítače 30 000 Kč, dojdeme k cenovce 75 milionů za počítač se srovnatelnou kapacitou, jako je lidský mozek.

Paměť se postupně zvětšuje

Člověk se ovšem nerodí s mozkem takové kapacity. Ta se totiž zvětšuje v průběhu života. Roste poměrně vysokou rychlostí od narození až do zhruba 25. roku života. Následně se její růst postupně zpomaluje.

Přestože lidský mozek umí pojmout více dat než kterýkoliv počítač, dochází v něm oproti počítačům k podstatně většímu množství chyb. Některá data se ztrácejí, což se projeví zapomínáním, jiná data se zase v průběhu života mohou zpřeházet. Kvůli tomu si pak například pamatujeme určité údálosti docela jinak, než jak se doopravdy staly. Zatímco moderní počítače jsou tedy velmi spolehlivé, lidský mozek nikoliv.

Zlepšete funkci mozku

O mozek je třeba pečovat. Jedině tak bude sloužit dobře, nebude tolik „chybovat” a bude mnohem snadněji zapisovat různá data.

Absolutním základem správné funkce mozku je kvalitní spánek. Dospělý člověk by měl spát v průměru 7-9 hodin denně. Ne méně, ale ani ne více. Spánkový deficit může z dlouhodobého hlediska vést k depresím, únavě, obezitě a také k poruchám kognitivních funkcí. Úplně stejně mozku pak škodí i nadbytek spánku.

Důležitý je také pravidelný pohyb, který osvěžuje mozek a prokrvuje jej. A v neposlední řadě také zdravá strava. Ta by se měla skládat primárně z ovoce, zeleniny, kvalitních bílkovin s obsahem omega-3 mastných kyselin a celozrnných produktů s vysokým obsahem vlákniny.

Funkci mozku můžete podporovat také různým procvičováním. Skvěle funguje řešení rébusů, hádanek, počítání příkladů anebo například i obyčejné čtení. Mozku ale prospívá i cestování, poznávání nových věcí a učení se cizím jazykům. Aby mozek mohl dobře fungovat, měl by být zkrátka neustále zaměstnán.