V Polsku to už platí, v Česku bude co nevidět. Další zmatek EU nás přijde pekelně draho

Od příštího roku končí dotace na plynové kotle. Začátek masivní transformace, která si vyžádá stovky tisíc korun na jednu domácnost, se nevyhne ani českým rodinám. Zatímco dříve byly kotle na zemní plyn podporovány jako přechodné řešení, nové unijní směrnice a klimatické cíle tlačí státy k úplnému odklonu od fosilních paliv.

V Polsku platí od letošního roku nová pravidla, která zakazují instalaci kotlů na fosilní paliva v novostavbách od roku 2030 a jejich provoz v jakékoli budově po roce 2040. Českou republiku čeká totéž, protože jde o součást unijní strategie Fit for 55 a směřování k uhlíkově neutrální EU. Postupná transformace energetických zdrojů v bytech a domech se tak stane povinností napříč celou Unií.

Brusel má jasno: konec plynu v domech

Jako první krok se očekává ukončení podpory na plynové kotle. Polsko tak učiní už od ledna 2026, Česko pravděpodobně následně. Znamená to, že čerpání programu Nová zelená úsporám a obdobných titulů bude zaměřeno jen na bezemisní zdroje, jako jsou tepelná čerpadla, solární systémy nebo hybridní kombinace.

Domy bez plynu

Největší změna se týká novostaveb. Od roku 2030 nebude možné v žádné nově postavené budově v EU instalovat plynový ani jiný fosilní zdroj tepla. V praxi to znamená přechod na systémy jako tepelná čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou nebo lokálními zdroji biomasy. Od roku 2040 se pak počítá s plošnou výměnou i v existujících objektech.

Podle evropských nařízení nebude hrát roli, zda je plynový kotel starý pět nebo dvacet let. Výměna bude povinná a výběr náhradní technologie bude podléhat přísným emisním normám a standardům. Už nyní se v rámci evropských diskusí uvažuje o podpoře pouze těch řešení, která přispívají k naplnění cílů Green Dealu.

Kolik bude výměna kotle stát

Zkušenosti z Polska ukazují, že instalace tepelného čerpadla stojí mezi 160 a 380 tisíci korun. V případě, že je nutná i výměna radiátorů, úprava rozvodů nebo zateplení, může částka přesáhnout i 600 tisíc. Jde tedy o výdaj, který je mimo finanční možnosti značné části domácností. Stávající systém dotací sice pomáhá náklady zmírnit, ale platí především pro nízkopříjmové skupiny. Pro většinu obyvatel půjde o investici ze svých úspor.

Velkým zásahem do rozpočtů bude i zmiňovaný ETS 2, tedy druhý balík emisního obchodování, který bude zahrnovat i budovy a dopravu. Náklady na nákup povolenek se sice nedotknou spotřebitelů přímo, ale distributoři energií už dali jasně najevo, že je přenesou na koncové zákazníky. Cena plynu tak podle odborníků poroste ještě výrazněji.

Kdy a jak se připravit?

Domácnosti, které plánují v následujících letech investice do vytápění, by měly brát v úvahu dlouhodobou udržitelnost a legislativní rámec. Vyplatí se vyhledat poradenství odborníků, kteří pomohou vybrat řešení odpovídající nejen aktuálním cenám, ale i budoucím regulacím.

Výhodou mohou být hybridní systémy, kde zůstanou zachovány původní plynové systémy jako doplňkové řešení, ale primární zásobování teplem zajistí obnovitelný zdroj. Takové kombinace zůstanou ještě několik let podporované, dokud nebude k dispozici technicky i ekonomicky rovnocenná náhrada.

Na konci tohoto procesu budou domy, které nebudou produkovat žádné emise a jejich provoz bude levnější, ale cesta k tomu bude náročná. Již dnes je jisté, že transformace se neobejde bez silné podpory státu a EU. Zároveň bude třeba počítat s tím, že určitou část nákladů ponesou přímo majitelé nemovitostí. Strategické plánování a včasná příprava tak mohou být klíčem k menším dopadům do rodinných rozpočtů.