Zhruba před rokem představil na akci pro investory šéf automobilky Tesla, věhlasný Elon Musk, samořiditelné taxi s názvem Cybercab.
Mělo by jít o samořízené taxi bez řidiče s designem zahrnujícím dvoje motýlí dveře bez jakýchkoli klik, protože se dveře otevíraly automaticky. Taxi budoucnosti rovněž nedisponuje ani zadním oknem či bočními zrcátky a nabíjet se mělo indukčně, bez nutnosti zapojení do sítě. Tesla zatím ovšem nebyla úspěšná ani s registrací názvu vozu – nejdříve plánovala taxi nazvat jako „Robotaxi“, což americký patentový úřad odmítl registrovat, protože termín je používán obecně pro autonomní vozy určené k přepravavování osob.
Dalším pokusem byl název „Cybercab“, kde ovšem Tesla rovněž nebyla dosud úspěšná, podobné nápady měla totiž řada jiných společností, které se přihlásily dříve. Jakkoli byla po nějakou dobu Tesla světovým lídrem na trhu s elektromobilitou, nyní je ve fázi, kdy ji konkurence dostihla a předběhla. Elektrické modely dnes dodávají téměř všichni výrobci automobilů, mnozí Teslu předběhli i v nabízeném software. Zlí jazykové dokonce předvídají Tesle do zhruba 10 let krach na trhu automobilů s tím, že jí zbyde maximálně dodávaná umělá inteligence.
Cybercab – chystané auto budoucnosti. Zdroj: shutterstock.com
Problematický název
Při zaregistrování značky nového taxi udělala Tesla řadu elementárních a podivuhodných chyb. O svůj název nakonec přišla definitivně, přičemž důvod nebyl v technických problémech či selhání vývoje. Důvod byl mnohem prozaičtější – jednoduše se stala chyba v elementárním řízení slavné značky.
Je třeba brát v potaz, že představení nového modelu značky tohoto typu předchází obrovská mediální kampaň za nemalé sumy peněz. Zájem médií byl obrovský, všichni k novému chystanému vozu upírali svou pozornost, množily se nejrůznější interpretace a očekávání. Stejné pozornosti se dostal také plánovaný název, který ve chvíli uveřejnění přestal být majitelem pouze Tesly a stal se veřejnou informací s hodnotou, kterou může někdo jiný využít, což se přesně stalo.
Veškeré plánované názvy tudíž musí nejdříve někdo schválit, což byl v tomto případně americký úřad pro patenty a ochranné známky (USPTO), který Tesle její plány nesmlouvavě pozastavil. Podobný název totiž měla dřív jiná značka – konkrétně francouzská firma Unibev – která se ke stejnému názvu zaregistrovala dříve.
Trademark squatting
Tento jev se občas stává a odborníci jej označují jako trademark squatting – jedná se o situaci, kdy je záměrně registrován název, o němž žadatel ví či předpokládá, že jej bude chtít ještě někdo jiný. Ne primárně proto, že by v něj nějak výrazně věřil, spíš vizionářsky tuší jeho budoucí hodnotu. A tohle přesně udělala evidentně francouzská značky Unibev. Můžeme spekulovat nad legálností či etikou tohoto kroku, nicméně se jedná o poměrně běžnou a rozšířenou strategii.
Proto řady odborníků překvapil případ Tesly a to zejména vzhledem k velikosti této firmy, u které se předpokládají procesy na špičkové úrovni, včetně skupiny vynikajících právníků, marketingových znalců a řadě neprůstřelných zkušeností. A i tak se firmě takového věhlasu podařilo propustit na veřejnost název, který neměla právně ochráněn a registrován. V minulosti se jí navíc totéž stalo se zmíněným názvem Robotaxi, který patentový úřad odmítl jako příliš obecný.
Automobil Tesla s ikonickým znakem. Zdroj: shutterstock.com
Název není jen slovo
Název není totiž jen kosmetická vychytávka – ve světě tvrdého businessu je to právní aktivum a strategický nástroj, který je třeba chránit v rámci kontroly nad vlastní značkou. A právě u Tesly platí, že čím viditelnější je, tím zajímavější je pro spekulanty. Jakkoli firma vyrostla rychlostí blesku, podobné chyby jsou pro společnost zásadní a bolestné. Podle odborníků totiž největší značky světa nechybují v kreativitě jako takové, ale v nefungujících základních procesech. Bohužel pro Teslu, právě tyto chyby bývají nejdražší.
Sledovat v Google Zprávách
