Tento praktický model škodovky obdivuje celý svět. Čechy ale nesnesitelně vytáčí a ohrnují nad ním nos

Když se v roce 1996 objevila první moderní Škoda Octavia, automobilka z Mladé Boleslavi vstoupila do nové éry. Elegantní liftback, postavený na platformě koncernu Volkswagen, působil v porovnání s předchozími modely jako z jiného světa. Byl moderní, spolehlivý a hlavně Češi ho přijali s otevřenou náručí.

O dvě léta později ale přišel zlom. V roce 1998 se představila verze kombi, která vyvolala silné reakce. Ne však vždy pozitivní.

Skvělý kufr, vzhled už horší

U kombíku Octavie první generace se často chválila jeho funkčnost. Obrovský zavazadlový prostor, který patřil k největším ve své třídě, oslovil nejen rodiny, ale i drobné podnikatele nebo chalupáře. Jenže český vztah k estetice auta se ukázal být jiný. Zatímco liftback byl považován za uhlazený a vyvážený, design zadní části kombíku často kritizovali nejen běžní řidiči, ale i designoví odborníci. Zadní světla umístěná vysoko, vysoká linie pásů a relativně hranatá silueta vyvolávala dojem těžkopádnosti.

„Byla to užitečná Octavia, ale krásy moc nepobrala,“ komentoval zpětně někdejší verzi jeden z tehdejších motoristických novinářů. Tento názor se mezi českými řidiči rozšířil natolik, že se model stal terčem ironických poznámek a vtipů. Ačkoli byl praktický a mimo české hranice velmi žádaný, doma se stával spíše objektem kritiky než obdivu. V jisté době dokonce platilo, že kdo má kombi, má sice rozum, ale nemá vkus. Tento pohled ale nebyl spravedlivý.

Ve světě ceněná, doma podceňovaná

Je paradoxní, že zatímco v zahraničí sbírala Octavia kombi uznání za svou univerzálnost, kvalitní zpracování a odolnost, čeští motoristé si k ní hledali cestu mnohem pomaleji. Model se prosadil ve flotilách, taxislužbách i mezi soukromými řidiči v Německu, Rakousku či ve Velké Británii, kde byla spolehlivost Octavie vítána s otevřenou náručí. Zejména u služeb, které kladou důraz na provozní náklady a praktičnost, se kombi verze ukázala jako skvělá volba. Nešlo přitom jen o prostor, ale i o výborné jízdní vlastnosti, odolné motory a nízkou poruchovost.

Postupem času ale i v Česku začala být přijímána vstřícněji. V době, kdy se ojetiny tohoto modelu stávaly dostupnějšími, přibývali racionálně uvažující řidiči, kteří ocenili především prostor a mechanickou spolehlivost. Výrazně k tomu přispěla i varianta s pohonem 4×4, která rozšířila možnosti využití vozu i v náročnějších podmínkách. Auta tak často mířila nejen do měst, ale i na venkov či do hor.

Důležitým momentem bylo i přijetí ze strany odborníků na trh s ojetinami, kteří Octavii kombi doporučovali jako bezpečnou volbu. I dnes se najde mnoho autobazarů, které tento model označují jako sázku na jistotu. U verzí s motory TDI s rotačním čerpadlem je navíc životnost jednotky velmi vysoká, často přesahující hranici 400 tisíc kilometrů.

Ikona chalupářů a trpělivých řidičů

Dnes se první generace Octavie kombi často objevuje jako typický dopravní prostředek chalupářů, rybářů nebo majitelů menších firem, kteří hledají jednoduchý, levný a spolehlivý vůz. Designová kritika už ustoupila pragmatickým hlediskům. V době vysokých cen nových vozů a složitých technologií se vrací zájem o spolehlivé a jednoduše opravitelné automobily. I dnes si Octavia kombi první generace drží určitý kult, pramenící nejen z nostalgie, ale hlavně z praxe. Opravy zvládne leckterý zručný majitel sám, díly jsou levné a dostupné a celkový provoz je překvapivě nenáročný.

Z auta, kterému se kdysi mnozí posmívali, se stal pracant, na kterého je spoleh. Ačkoli nikdy neoslnil vzhledem, oslovil miliony řidičů svou užitnou hodnotou. A to nejen v zahraničí, ale nakonec i doma v českých garážích. Ve světě uznávaný model si doma musel své místo vydobýt. A i když vzhled kombíku neoslovil každého, jeho funkčnost přesvědčila většinu.