Tento český objev změnil svět vědy ve 21. století: Dnes to má každý doma. Tušíte, o co se jedná?

Dokážete si představit materiál tisíckrát tenčí než lidský vlas, ale zároveň pevnější než ocel? Zní to jako sci-fi, ale ve skutečnosti se jedná o revoluční český objev, který má potenciál změnit svět, jak ho známe. Tento materiál, skrytý před zraky běžného pozorovatele, se již dnes dotýká mnoha aspektů našeho života.

Tento zázračný materiál, který se pomalu ale jistě stává základem mnoha moderních technologií, není výplodem fantazie, ale výsledkem dlouholetého výzkumu a inovací českých vědců.

Revoluční objev mají na svědomí vědci z Liberce

Česká republika, země s bohatou historií a kulturou, se možná nezdá být líhní vědeckých revolucí. Přesto se právě zde, v srdci Evropy, zrodil objev technologie průmyslové výroby nanovláken. Tento průlom, jehož otcem je profesor Oldřich Jirsák a jeho tým z Technické univerzity v Liberci, posunul Českou republiku na špičku v oblasti nanotechnologií a otevřel dveře k inovacím v medicíně, průmyslu i ochraně životního prostředí.

Co jsou vlastně nanovlákna? Představte si vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas, s unikátními vlastnostmi. Jejich obrovský povrch a pórovitost je činí ideálními pro filtraci, čištění, ale i pro tkáňové inženýrství a cílený transport léčiv. Až do roku 2003, kdy profesor Jirsák se svým týmem sestrojil zařízení zvané Nanospider, byla výroba nanovláken v průmyslovém měřítku prakticky nemožná.

Výroba nanovláken pomocí nanospideru má oproti jiným metodám řadu výhod. Je relativně levná, rychlá a umožňuje produkovat nanovlákna z různých materiálů. Můžeme tak vytvářet nanovlákna s různými vlastnostmi – například hydrofobní (odpuzující vodu), antibakteriální nebo vodivá.

Nanovlákna mají velký potenciál v medicíně

V medicíně se nanovlákna ukazují jako mimořádně slibný materiál. Například v regenerativní medicíně slouží nanovlákna jako „lešení“ pro růst nových tkání. Buňky se na tomto lešení snadno uchytí a množí, což umožňuje vytvářet umělé tkáně a i celé orgány.

Díky svému povrchu jsou nanovlákna také ideálním materiálem pro filtraci. Nanovlákenné filtry dokáží zachytit i ty nejmenší částice, včetně virů a bakterií. Toho se využívá například při čištění vody a vzduchu. Speciální nanovlákenné membrány dokáží z vody odstranit nečistoty, těžké kovy a dokonce i mikroplasty. Nanovlákenné filtry se také používají v respirátorech a rouškách.

Možná na sobě právě máte nanovlákna

V textilním průmyslu se nanovlákna používají k výrobě funkčního oblečení. Představte si bundu, která je nepromokavá, ale zároveň prodyšná. To je možné díky nanovlákenné membráně, která propouští vodní páru, ale ne vodu v kapalném stavu. Nanovlákna se také používají k výrobě oblečení s antibakteriálními vlastnostmi, které zabraňuje množení bakterií a vzniku zápachu.

I ve stavebnictví nacházejí nanovlákna své uplatnění. Mohou se přidávat do betonu, čímž se zvyšuje jeho pevnost a odolnost. Nanovlákenné izolace zase zlepšují tepelněizolační vlastnosti budov. Dokonce i samočistící nátěry využívají nanovláken, které odpuzují vodu a nečistoty. V automobilovém průmyslu se nanovlákna používají například k výrobě filtrů pro spalovací motory, které zachycují škodlivé emise. Také se zkoumá jejich využití v bateriích, kde by mohly zvýšit jejich kapacitu a životnost.