Pracuji na STK 30 let a tuhle větu mi nikdy neříkejte. Rovnou vás vyhodím už z parkoviště
Technická kontrola je pro mnoho řidičů velkým strašákem. Čekají, zda jejich auto projde, nebo je pošlou zpět na opravu. Za třicet let, co pracuji na stanici technické kontroly, jsem slyšel už tisíce výmluv i přiznání.
Některé dokážou pobavit, jiné naopak okamžitě ukončí celou návštěvu. Nejhorší jsou věty, kterými se řidiči sami prozradí, že své auto podomácku poškodili, a nemá vůbec cenu kontrolu začínat.
Věta, po které technik okamžitě ukáže cestu ven
Tou nejčastější je bezesporu přiznání: „Filtr pevných částic jsem vyndal, protože zlobil.“ Filtr DPF zachytává saze a jemné částice, které by jinak končily ve vzduchu, který dýcháme. Jeho odstranění je nelegální, a navíc jasně patrné při měření emisí. V takovém případě nemá smysl cokoli řešit, auto jednoduše nemůže být uznáno jako technicky způsobilé.
Podobně nešťastná je i věta: „Řídicí jednotku jsem si nechal upravit, aby to nechtělo AdBlue.“ Systém AdBlue je zásadní pro snižování oxidů dusíku, které jsou škodlivé pro lidské zdraví i životní prostředí. Každý zásah do softwaru vozu, který tento systém obchází, je jasně nelegální. Navíc takové úpravy často způsobí i technické problémy a drahé opravy.

Další výmluvy, které technici slyší
Časem se objevují i jiná přiznání, například „katalyzátor je prázdný, ale to přece nevadí“ nebo „turbodmychadlo jsem odpojil, protože zlobilo“. V obou případech jde o zásah, který zhoršuje technický stav vozidla a jeho ekologické parametry. Technická kontrola je ale od toho, aby zajistila, že po silnicích jezdí jen bezpečné a ekologicky přijatelné automobily.
Odborníci z praxe potvrzují, že i když většina stanic podobné úpravy odhalí, stále se najdou případy, kdy auto projde kontrolou i s vyndaným filtrem pevných částic nebo po zásahu do řídicí jednotky. To vyvolává diskuse o zpřísnění metod měření a o nutnosti častějších kontrol přímo na silnicích.
Proč to lidé dělají
Řidiči se k takovým krokům uchylují hlavně proto, že opravy bývají finančně náročné. Nový filtr pevných částic může stát desítky tisíc korun, a i regenerace nebo čištění vyjde na několik tisíc. Podobně i problémy se systémem AdBlue znamenají vyšší náklady. Někteří motoristé proto hledají levnější, i když nelegální cestu, která ale ve výsledku škodí jim samotným i okolí. Neuvědomují si přitom, že jízda bez těchto systémů může vést nejen k pokutám, ale i k odebrání technického průkazu.
Co naopak říct technikovi můžete
Technici nemají problém s přiznáním běžných poruch, které se dají řešit. Typickým příkladem je svítící kontrolka motoru způsobená drobným senzorem nebo netěsnost výfuku. To jsou závady, které lze opravit a po jejich odstranění se kontrola může dokončit. Rozdíl je zřejmý, nejde o úmyslné poškození ekologických prvků, ale o běžný technický problém.

Řada stanic STK navíc spolupracuje se servisy a umí doporučit postup, který řidiči pomůže. Oprava je vždy lepší než odstranění součástky, která má pro chod motoru a pro životní prostředí zásadní význam.
Připravovaná zpřísnění
Ministerstvo dopravy i odborníci z oboru dlouhodobě upozorňují, že se chystají zpřísněné postupy při měření emisí. Nové technologie by měly spolehlivě odhalit auta s chybějícím filtrem nebo s nelegální úpravou softwaru. Diskutuje se také o častějších silničních kontrolách s mobilními měřicími jednotkami.
To znamená, že i řidiči, kteří dnes na některých stanicích kontrolou projdou, se v budoucnu pravděpodobně dočkají konce svého podvodu.
Proč má technická kontrola smysl
Technická kontrola není jen formalita. Jejím cílem je zajistit, aby vozidla na silnicích byla bezpečná a zároveň neprodukovala nadměrné množství škodlivin. Odstranění filtru pevných částic nebo obejití systému AdBlue znamená, že auto vypouští mnohonásobně více škodlivých látek než v původním stavu. Tyto úpravy škodí zdraví všech, kdo žijí ve městech a denně vdechují výfukové plyny.
Z tohoto pohledu je jasné, proč technici reagují tak ostře, když uslyší větu o odstraněném filtru. Nejde jen o porušení pravidel, ale o přímé ohrožení kvality ovzduší i důvěryhodnosti celé technické kontroly.
Zdroje: garaz.cz; autozive.cz; zelenavlna.rozhlas.cz