Tato škodovka byla můj sen dlouhé roky. Teď ji mám a pukám vzteky. Většího žrouta času a peněz jsem si nemohl pořídit

První generace vozu Škoda Octavia byla snem mnoha řidičů. Dostupná, prostorná, s na první pohled poctivým zpracováním. Realita však bývá jiná, zejména u starších ročníků. Z auta se snadno může stát černá díra na čas, nervy a peníze.

Majitelé prvních generací Octavií (vyráběných mezi lety 1996 a 2010) často popisují podobný příběh. Pořízení tohoto modelu bývá logickým krokem pro ty, kteří hledají dostupné a osvědčené auto. První dojmy bývají pozitivní. Auto vypadá zachovale, motor startuje, interiér drží. Jenže už po pár týdnech se začne objevovat to, co ve fotkách z bazaru nebylo vidět.

Největší strašák? Koroze

Koroze patří mezi vůbec největší problémy této generace. Často se objevuje na prazích, lemech zadních blatníků nebo na pátých dveřích. U některých vozů se dokonce objevila už po několika letech provozu. Odstranění rzi není jen kosmetická záležitost. Znamená výdaje v řádech tisíců korun a hodiny práce karosáře. A pokud rez napadne i nosné části, může jít o problém ohrožující bezpečnost.

Mechanici varují, že u některých kusů je koroze natolik pokročilá, že oprava nedává ekonomický smysl. Zákazník pak často stojí před rozhodnutím: investovat další peníze, nebo vůz poslat na vrakoviště.

Motory, které si říkají o olej

Přestože byla Octavia I nabízena s různými motory, některé benzínové jednotky měly zásadní slabinu – nadměrnou spotřebu oleje. Týká se to především motorů 1.6 74 kW a 75 kW, které mohly spolykat až litr oleje na 1000 km. To znamená nejen časté dolévání, ale i riziko zadření motoru v případě zanedbání.

U turbodieselových verzí, které bývají mezi ojetinami častější, se často řeší opotřebovaná turba nebo problémy s vysokotlakým vstřikováním. Oprava vstřiků u systému PD (pumpe-düse) může vyjít i na desetitisíce korun. U aut s nájezdem přes 300 000 km se jedná o častý a nákladný servisní zásah.

Podvozek a nápravy trpí na českých silnicích

Tuhý podvozek sice zajistil poměrně stabilní jízdu, na rozbitých cestách ale trpí ložiska a silentbloky. Časté jsou vůle v nápravách, klepání nebo hučení od kol. U některých modelů se navíc opotřebení projeví i na nerovnoměrném opotřebení pneumatik.

Mnoho majitelů si stěžuje na to, že i po výměně části podvozku se po několika tisících kilometrech opět ozývají podezřelé zvuky. Mechanici často upozorňují, že neoriginální díly snižují životnost celé sestavy a není výjimkou, že se opravy musí během několika let opakovat.

Elektronika zlobí, jak se jí zachce

S přibývajícím věkem se začínají objevovat i poruchy v elektrické výbavě. Typicky jde o centrální zamykání, elektrická okna se zasekávají nebo úplně přestanou reagovat. Snímače mohou hlásit chyby i tam, kde žádná není. Oprava takových závad nebývá složitá, ale kvůli jejich četnosti se náklady mohou rychle sčítat.

Diagnostika u starších vozů může být navíc složitější, protože některé chyby se objevují nepravidelně a mizí stejně rychle, jako přišly. Výsledkem je často opakovaná návštěva servisu bez zjevného výsledku.

Když sen stojí víc, než byl připravený majitel dát

Příběh jednoho z majitelů ukazuje, jak rychle se sen o ideálním voze může změnit v noční můru. „Octavia byla vždycky mým snem. Dlouho jsem šetřil a když se objevila zachovalá 1.6 za dobré peníze, neváhal jsem. Jenže už po měsíci jsem musel řešit výměnu tlumičů, pak začalo téct servo a následovala koroze pod dveřmi. Když jsem počítal, co mě to všechno stálo, mohl jsem mít novější auto bez těchto problémů.“

Tento scénář není ojedinělý. Na internetových fórech a v uživatelských recenzích se opakují podobné výpovědi. Přestože základní náklady na pořízení vozu bývají nízké, servisní výdaje často rychle přerostou původní rozpočet.

V čem ale Škoda Octavia I stále boduje?

Přes všechny neduhy má tento model i své silné stránky. Nabízí velký zavazadlový prostor, poměrně jednoduchou techniku a dostupné náhradní díly. Mnoho mechaniků ho dobře zná a umí s ním pracovat. U dobře udržovaného kusu může jít stále o rozumnou volbu pro někoho, kdo hledá jednoduché auto za málo peněz.

Zásadní ale je kvalitní předkupní kontrola, nejlépe v servisu. Důležitý je i výběr konkrétní motorizace. Turbodiesely 1.9 TDI s označením ALH bývají považovány za spolehlivější než modernější PD verze.

Záleží na kusu

Octavia první generace může být spolehlivým pomocníkem, nebo taky zdrojem nekonečných problémů. Rozhoduje stav konkrétního vozu, jeho servisní historie a přístup předchozích majitelů. V ideálním případě se vyplatí investovat do důkladné kontroly ještě před nákupem a připravit si rezervu minimálně 20 000 Kč na případné první opravy.

Zdroj: tipcars; portalridice; autorevue