Syn pomocí chytrých hodinek zavolal policii na svou učitelku v mateřské školce
Znělo to jako scénář z amerického sitcomu, ale odehrálo se to u nás. Pětiletý chlapec z jedné mateřské školy zavolal pomocí chytrých hodinek na tísňovou linku. Cílem nebylo nikoho zachraňovat, ale ukázat spolužákům, jak „to pípá“ a jak umí „zavolat policajty na paní učitelku“. Všechno se naštěstí rychle vysvětlilo.
Případ ale znovu otevírá otázku, jak moc děti rozumějí technologiím, které dnes běžně nosí na zápěstí.
Hrátky s číslem 158
Podle vyjádření školky k incidentu došlo při běžném dopoledním programu. Učitelka řešila s dětmi písničky na besídku, když si jedno z dětí sedlo pod stůl a začalo na svých hodinkách stiskávat tlačítka. O chvíli později do školky dorazili dva policisté, kteří byli přivoláni na základě hovoru z tísňové linky. Ozýval se v něm dětský hlas, který volal: „Paní učitelka křičí, zavřete ji do vězení!“
Policie situaci vyhodnotila jako nedorozumění. Chlapec chtěl ukázat hodinky spolužákům a zahrát si na detektiva. Učitelka o hovoru vůbec nevěděla a sama byla zaskočená, když se policisté objevili ve třídě. Rodiče byli o situaci informováni a řešili ji společně s vedením školky.

Děti a technologie: když víc umí než chápou
Z případu vyplývá jeden důležitý fakt. Malé děti dnes ovládají technologie, kterým nerozumí v plné šíři. Chytré hodinky pro děti jsou často vybaveny GPS lokalizací, hlasovým voláním, možností přímého spojení na rodiče nebo dokonce tísňovou linku. Pro pětileté dítě však rozdíl mezi „zavolat mamince“ a „volat záchranný systém“ nemusí být zcela jasný.
Podle vzdělávací platformy Bridge Academy je důležité děti už v předškolním věku učit, že digitální zařízení nejsou jen zábava, ale také nástroj, se kterým je třeba zacházet zodpovědně. Bez porozumění funkcím může dojít k podobným situacím, které ve výsledku zatěžují i složky integrovaného záchranného systému.
Rodiče kupují, ale nepoučují
Většina chytrých hodinek pro děti je dnes konstruována s důrazem na bezpečnost. Rodič vidí polohu, může dítěti napsat zprávu nebo omezit přístup k některým funkcím. Jenže praxe ukazuje, že rodiče často zůstanou jen u samotného pořízení zařízení a dál se věci nevěnují.
Zkušenosti pedagogů z mateřských a základních škol potvrzují, že děti používají technologii intuitivně, ale chybí jim mantinely. Ve školkách už se běžně objevují i chytré hodinky s kamerou nebo záznamem zvuku. Některé děti natáčejí své okolí, aniž by chápaly, že jde o citlivou situaci nebo zásah do soukromí.

Odpovědnost nesou dospělí
Případ s voláním policie sice vyzněl komicky a nikoho neohrozil, ale podobné příběhy ukazují, že bez jasného vysvětlení může technologie sloužit i jako nástroj zmatku nebo omylu. Stejně jako učíme děti, že se nebere cizí věc bez dovolení, je potřeba učit i digitální pravidla.
Digitální gramotnost není jen otázkou výuky na druhém stupni základní školy. První kontakt s technologiemi přichází často už ve školce nebo ještě dřív. Pokud dítě dostane zařízení s funkcemi, které mohou aktivovat tísňová volání nebo přenos dat, je třeba ho naučit, co tato funkce znamená a jaká jsou její pravidla.
Zákazy nebo pravidla?
Zvyšující se počet incidentů, ve kterých technologie hrají klíčovou roli, vede některé školy k tomu, že zvažují úplný zákaz nositelné elektroniky ve třídách. To ale podle odborníků nemusí být ideální řešení. Dětem by měla být spíše vysvětlena pravidla používání, než že jim bude zařízení odebráno.
V rámci digitální výchovy na základních školách se nově objevují lekce o zodpovědném užívání technologií, krizových situacích a falešných poplaších. Pro předškolní děti ale podobná forma výuky často chybí. A právě v tomto věku vznikají první návyky, které si děti nesou dál do školního prostředí i života mimo něj.