Dobrý den, jste doma. Takto funguje nový podvod s textovými zprávami

Podvodníci přišli s novou taktikou, jak se dostat k osobním údajům lidí. Stačí jediná zpráva se zdánlivě nevinným oslovením „Dobrý den, jste doma?“ a stovky lidí po celé Evropě už hlásí, že se nechali nachytat.

Nejde o klasický spam, ale o cílený útok, který se tváří jako běžná konverzace.

Nevinný začátek, nebezpečný konec

Zpráva, která vypadá jako od souseda nebo kurýra, má probudit zvědavost. Lidé často reagují zcela automaticky a odešlou odpověď. Právě v tom okamžiku se útočníci dostávají k potvrzení, že číslo je aktivní a jeho uživatel ochotný komunikovat. Následně přichází další vlna zpráv, tentokrát už s odkazem na falešné stránky, nebo rovnou žádost o zaslání osobních údajů.

Bezpečnostní experti popisují, že podobné podvody patří do kategorie smishingu, tedy phishingu prostřednictvím SMS. V Česku se tento typ útoku objevil například při podvodných zprávách o datových schránkách, kdy lidé dostávali upozornění na „novou zprávu“ s přiloženým odkazem. Kliknutí na něj vedlo na falešný web, kde útočníci získávali přístupové údaje.

Jak podvodníci útočí

Cílem není jen vylákat odpověď. Podvodníci počítají s tím, že část lidí klikne na zaslaný odkaz. Ten může vést na napodobeninu bankovního webu, doručovací služby nebo státní instituce. Zde pak oběť zadá přihlašovací jméno a heslo, případně údaje o platební kartě.

Podle varování evropských i českých odborníků se tento typ útoku šíří velmi rychle, protože využívá jednoduchou lidskou reakci: odpovědět na zprávu, která působí osobně. Mnoho lidí si neuvědomuje, že i pouhé kliknutí na odkaz může znamenat stažení škodlivého softwaru do telefonu.

Odborníci z oblasti kybernetické bezpečnosti uvádějí, že útočníci často testují nové scénáře ve Francii nebo Německu a následně je šíří i do dalších zemí včetně Česka.

Příběh z Francie ukazuje, jak snadné je naletět

Francouzské deníky popisují případ mladé ženy z Lyonu, která dostala právě tuto podvodnou zprávu. Myslela si, že jí píše kurýr, protože očekávala balík. Když odpověděla, přišel jí odkaz na stránku, která napodobovala web doručovací společnosti. Tam po ní bylo vyžadováno drobné doplacení poštovného. Zadáním údajů z platební karty přišla během několika minut o několik set eur.

Podobné zkušenosti hlásí stovky lidí napříč Francií. Většina z nich reagovala stejně: zpráva působila osobně, a protože čekali na zásilku nebo návštěvu, neváhali. V okamžiku, kdy si uvědomili, že jde o podvod, už bylo pozdě.

Proč lidé naletí

Psychologové upozorňují, že hlavním trikem je vyvolání pocitu naléhavosti a osobního oslovení. Zpráva „Jste doma?“ vyvolává dojem, že na vás čeká známý, soused nebo kurýr. Odpověď je v takovém případě téměř automatická.

Podobně fungovaly dříve rozšířené podvody se zprávami o nezaplacených fakturách nebo balíku na poště. Nová verze je ale rafinovanější, protože nepůsobí jako hromadný spam, ale jako osobní komunikace.

Jak se bránit

Odborníci doporučují několik zásadních kroků:

• Na podobné zprávy nereagovat. Jakmile odpovíte, potvrzujete tím, že vaše číslo je aktivní.
• Nikdy neklikat na přiložené odkazy. I když vypadají věrohodně, mohou vést na podvodné stránky.
• Používat oficiální aplikace bank a dopravců. Informace o zásilkách nebo platbách se k vám dostanou spolehlivě přes ně.
• Aktualizovat telefon a zabezpečení. Moderní systémy už obsahují filtry, které podezřelé SMS označí.

V České republice lze podvodné zprávy také nahlásit na webu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nebo přímo mobilnímu operátorovi.

Podvody nabývají na síle

Podle statistik bezpečnostních firem zaměřujících se na kybernetickou bezpečnost se počet útoků přes SMS v Evropě během posledních let zvyšuje. Během pandemie covidu se lidé naučili více spoléhat na elektronickou komunikaci a doručovací služby, což útočníci rychle využili.

Zatímco dříve šlo především o hromadné rozesílání zpráv s nabídkou rychlých půjček nebo loterií, dnes se objevují cílené útoky s osobním oslovením. To je i případ podvodné zprávy „Dobrý den, jste doma?“.

Bezpečnostní analytici proto varují, že v nadcházejících měsících lze očekávat šíření podobných taktik i do České republiky. Připravenost a opatrnost uživatelů tak hrají zásadní roli, protože žádný technický systém nedokáže zachytit všechny hrozby.

Zdroje: journaldugeek.com; novinky; tf1info.fr