Kultovní Škoda 120 měla tajnou verzi, o které se veřejnost nikdy nesměla dozvědět

Pro spoustu z nás byla škodovka 120 L tím autem, ve kterém nás naši tátové zasvěcovali do tajů řízení. Málokdo ale ví, že slavný model měl i své tajné, sériově nevyráběné verze, o kterých se dlouho veřejně nemluvilo. Pojďme nahlédnout pod pokličku této legendy.

Škoda 120 byla stálice československých silnic. A není divu, sehnat v té době jinou značku ze zahraničí nebylo jen tak. Pro mnoho rodin byla právě „stodvacítka“ první a často jediný automobil, na kterém si pamatují Češi svou první jízdu.

I já jsem jako jedna z posledních v rodině zažila sytič v autě, a ten nezapomenutelný moment, kdy motor při startu krásně zaškytal. Doma jsme měli „šůtu“, tedy Škodu 105 L, která se o dvacet let později kvůli zavedení ekologické daně musela s námi rozloučit. Nicméně nový majitel ji má dodnes a stále holka jezdí. Ale většina podobných vozidel takto neskončila, mířila rovnou na vrakoviště. Dnes už jsou tyhle staré škodovky vzácnými kousky, které se rozhodně neprodávají za hubičku.

Škoda 120 je obyčejné auto s neobyčejnou historií

Typ Š 742, tedy Škoda 120, patřila do rodiny vozů s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Už v době svého vzniku však byla technicky i konstrukčně zastaralá. Jednoduchý čtyřválcový motor OHV s výkonem kolem 38 kW zněl charakteristicky a stal se dobře známým nejen řidičům, ale i kolemjdoucím. Vůz s kapotou otevíranou do strany a rozvorem kolem 2400 mm byl symbolem socialistické lidové motorizace, která si musela vystačit s omezenými zdroji a technologiemi.

Tajná verze? Nejen běžná 120, ale i zajímavé prototypy

Méně známá je však skutečnost, že Škoda 120 měla i své „tajné“ verze, prototypy, které nevyšly do sériové výroby a jejichž existence byla po léta přísně tajná. Tyto prototypy vznikly na přímý pokyn tehdejšího ústředí, údajně i od samotného předsedy vlády Lubomíra Štrougala, který v roce 1978 zadal mladoboleslavské automobilce vývoj alternativ s co největším využitím stávajících komponent.

Mezi těmito experimentálními projekty byl i unikátní vůz Škoda 742 P, známý pod přezdívkou „Obrtlík“. Tento prototyp měl motor uložený vpředu a pohon předních kol, což byla revoluce oproti sériové koncepci s motorem vzadu. Díky tomu se výrazně zvětšil zavazadlový prostor až na odhadovaných 400 litrů, což by dnes ocenili všichni majitelé rodinných aut.

Další odlišnosti spočívaly ve zvýšeném podvozku, kolech uchycených na tři šrouby, nebo ve vyklápěcí kapotě dopředu, nikoliv do strany. Tento prototyp však nikdy do masové výroby nešel, a jeho vývoj zůstával léta utajený. Dnes je Škoda 742 P součástí sbírky špičkových muzeálních exponátů, které připomínají odvahu tehdejších inženýrů zkoušet nové cesty navzdory tehdejším omezením.

Další prototypy vznikly také s motorovým uložením v prodloužené přídi nebo s pohonem zadních kol v jiných konfiguracích, ale všechny zůstaly experimenty na kolících socialistické mototechny, které ukazují, že i v době technologické nouze a politického tlaku se u nás dělala zajímavá inovační práce.

Největším úletem byl prototyp zvaný Furgonet

Jednalo se o dodávkové auto postavené na zesíleném podvozku běžné Škody 120 L, který měl prodloužený rozvor o 350 milimetrů. Zadní část karoserie byla nahrazena praktickou skříňovou nástavbou, což zvýšilo užitečnou hmotnost na 485 kilogramů. Zadní náprava využívala díly z dodávky Škoda 1203. Tento slibný model, vhodný například pro řemeslníky nebo poštu, však výroba zastavila v roce 1983 kvůli připravovanému vozu Škoda Favorit. Vznikly pouze tři kusy, každý s jiným motorem, a všechny se dochovaly.

Zastaralá, přesto (ne)milovaná legenda

Škoda 120 byla od svého vzniku koncepčně zastaralá, přesto však zachránila tehdejší domácí výrobu automobilů. Její režim motoru vzadu a jednoduchý podvozek byly sice na hraně, ale vůz byl dostupný pro široké vrstvy obyvatel a stal se součástí životních příběhů. Prototypy s předním pohonem dokázaly, že šlo i moderněji, ale socialistické zázemí a nedostatek investic nedovolily atakovat západní konkurenci.

Přesto si tyto prototypy zachovaly svůj půvab a dnes jsou vyhledávanými exponáty. Kdo má možnost, může je vidět v muzeích a vzpomenout si na krásu a svéráz domácího automobilismu.

Zdroje: Wikipedia.cz, Auto.cz, Garáž.cz