Obchody reagují na bojkot samoobslužných pokladen a přicházejí s ještě horší metodou placení nákupu
Sledovat v Google Zprávách
Někdo je zbožňuje, jiní je nenávidí. Samoobslužné pokladny vyvolávají vášně už od chvíle, kdy je české řetězce začaly nasazovat. A jelikož je jich poslední dobou čím dál tím víc, mezi druhou skupinou zákazníků se rozhořela proti kasám, kde si zboží musejí naskenovat sami, bez nadsázky vzpoura. Nejspíš ještě netuší, že supermarkety zavedly další metodu nakupování, která bude v jejich očích možná ještě mnohem horší. Existují však i obchody, kde starosti s markováním věcí odpadají úplně.
„Nejsem brigádník, chci obsluhu.“ Tak zní heslo nespokojených zákazníků, kterým vadí stále více se rozmáhající trend samoobslužných pokladen. Masivně se šíří po sociálních sítích a vyzývá k jejich bojkotu. Pokladny rozdělily Česko na dva nesmiřitelné tábory. Jedni jsou z nich dlouhodobě nadšení a mají radost, že nemusejí stát v delších frontách a mohou se vyhnout kontaktu s obsluhou. Oproti tomu kritikům vadí, že podle jejich názoru dělají práci za prodavačky, ale nemají z toho žádné výhody.
Lidé nechtějí pracovat za prodavačky
„Nechápu, proč bych měl pracovat místo lidí, kteří jsou za to placení. Když jdu do obchodu, očekávám, že dostanu službu a ne že budu dělat všechno sám. Kdyby supermarkety za použití samoobslužných pokladen nabízely slevu, řekněme 15 až 20 procent, dalo by se o tom uvažovat, ale takhle se jim zásadně vyhýbám a vždycky si vystojím frontu na normální kasu,“ zlobí se pan Jiří. Paní Aleně zase vadí, že někdy nejsou pokladny s prodavačkou otevřené vůbec. „Zůstanu pak odkázaná na samoobslužnou pokladnu, se kterou pořádně neumím pracovat. Naštěstí mi prodavačka vždycky pomůže, trvá to ale mnohem déle, než když fungovaly jen obyčejné pokladny,“ popisuje své trable.
Řetězce ale tvrdí, že zákazníků, kteří jsou se samoobslužnými pokladnami spokojení, je výrazně více než těch, kteří se jim vyhýbají. Většina plateb dnes prý probíhá bezhotovostně a lidé nejčastěji nakupují jen několik málo položek. Na větší nákupy vyrážejí jen jednou za čas. „V některých našich prodejnách volí zákazníci samoobslužné pokladny častěji než obsluhované,“ informovala mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.
Samoobslužné pokladny ale nejsou jedinou z nových metod, jak se v supermarketu či hypermarketu obsloužit sám a ušetřit čas. Většina velkých řetězců provozuje také systém s názvem Scan&Shop (v každém řetězci se jmenuje mírně odlišně). Zákazníci si díky němu mohou všechny věci naskenovat už v průběhu nákupu, rovnou je ukládat do tašek a v pokladní zóně je už pouze zaplatit. Je k němu zapotřebí věrnostní aplikace, díky které si při vstupu do prodejny aktivujete skener. Potom už jen „házíte“ věci do košíku. „Je to skvělé, velké nákupy už jinak nedělám. Ušetří to někdy i desítky minut, protože nemusím stát v žádné frontě a věci vůbec nemusím vyndávat a zase vracet do košíku,“ pochvaluje si pan Antonín.
Skenovat se dá už během nákupu
Odpůrci samoobslužných pokladen ale nejásají ani z tohoto způsobu nakupování. „To je snad ještě horší než běžná samoobslužná kasa. Kdo mi zaplatí za to, že dělám práci prodavačky? Potraviny neustále zdražují, řetězce takto šetří na zaměstnancích, ale my jako zákazníci z toho nic nemáme. Naopak platíme čím dál víc,“ pokračuje v kritice paní Alena.
Scan&Shop má ale pro poctivé zákazníky jednu drobnou nevýhodu. Jako opatření před zloději se náhodně vybírají nákupy, které musí personál prodejny před zaplacením zkontrolovat. Neskenuje však všechen obsah tašek, ale jen několik náhodných či vybraných produktů.
Systém se v některých řetězcích dokonce učí zákazníkovo chování, a pokud narazí na nějakou odchylku, kontrolu vyžádá cíleně. „U mnoha řetězců tam nějaké algoritmy skutečně jsou a je v tom i nějaké strojové učení. Při prvních nákupech vás to bere vždy. Jakmile máte nějakou historii, tak to chce kontrolu, jen když berete něco hodně nestandardního, jste najednou v úplně jiném městě než normálně, děláte víc nákupů rychle po sobě a podobně. Jakmile při kontrole neprojdete bez zádrhelu, příštích pár nákupů vás to vezme pokaždé. A jsou i dva druhy kontrol – skenování několika libovolných položek a skenování konkrétních položek (luxusnější věci, aby si lidé do tašek nedávali ještě dražší, než naskenovali),“ vysvětlil uživatel Redditu bublifukCaryfuk, který se problematice věnuje.
Nakupování bez skenování
Zcela nejmodernějším způsobem nakupování je však snímání zboží prostřednictvím kamer a senzorů rozmístěných po regálech a dalších částech prodejny. U vchodu se člověk přihlásí a potom už jen dává věci do tašky. Po odchodu buď zaplatí přes terminál, anebo se mu příslušná částka rovnou strhne ze spárovaného bankovního účtu.
V zahraničí to zkouší třeba Amazon, na českém venkově už na tomto principu fungují nonstop prodejny Coop 24/7. „Obchody COOP vybavené novou technologií fungují v rámci běžné otevírací doby s lidskou obsluhou. V automatickém režimu si v nich zákaznicí mohou nakoupit mimo tuto dobu, tedy třeba večer nebo o víkendu. Pro nákup v automatickém režimu zákazník potřebuje mobilní telefon se speciální aplikací a musí vlastnit bankovní identitu. Tu dnes má ale v praxi skoro každý, kdo využívá internetové bankovnictví. Vlastní platba za nákup probíhá u samoobslužné pokladny,“ popsala společnost.
Jakýmsi mezistupněm jsou pak samoobslužné pokladny, které rovněž zboží skenují automaticky bez nutnosti načítání čárového kódu. Vybavené jsou jimi v tuzemsku třeba prodejny sportovního řetězce Decathlon.
