K Baltskému moři se přiblížil vzácený ruský letoun Be-200. přezdívá se mu „Ruská bestie“
Sledovat v Google Zprávách
V polovině ledna se nad Baltským mořem odehrála letecká operace, kdy italské stíhačky NATO odstartovaly, aby zjistily letadlo, které bylo ruského původu. Při bližším pohledu bylo potvrzeno, že se jednalo o ruský letoun Be-200. Ze strany NATO se jednalo o běžnou reakci, kdy došlo k monitorizaci a identifikaci letounu, který by mohl narušit bezpečnost. Specialitou této akce je ovšem fakt, že se jednalo i typ ruského letounu, který může přistát na vodě i na suchu.
Ruský víceúčelový amfibický letoun Be-200 Altair vyrábí ruská společnost Beriev Aircraft Company. Do provozu a do služby byl letoun uveden v roce 2003. Speciální vlastností letounu je jeho schopnost přistát na vodě i na suchu. K tomu je uzpůsobena i konstrukce. Je vybavený dvěma proudovými motory a doplněn o turbovrtulové motory, které jsou umístěné nad křídly, což zabraňuje nasávání vody při vzletu a přistání.
Multifunkčnost je specialitou letounu
Letadlo může nasát až 12 000 l vody, které může využít například k hašení požáru a na palubu se vejde až 72 pasažérů, je-li v provozu jako dopravní letadlo. Tato kombinace je poměrně raritní, protože většina vodních letadel je pouze vrtulová a ne proudová. Díky tomu je Be-200 mnohem rychlejší a výkonnější, čili efektivnější při nasazení do akce. Ostatní amfibické stroje tuto schopnost nemají. Nelze vyloučit, že se v inventářích jiných armád pracuje nebo už vyskytuje letoun podobného typu, ale dosud se tato informace nepotvrdila. Proto je letou tak speciální.
Konstrukční model je koncipován jako multirole, což označuje jeho konfiguraci, kdy je možné ho využít k hašení požárů, ale i na hledání a záchranné mise, patrolování moře jako tomu bylo v posledním případě u Baltského moře nebo může vykonávat funkci nákladního a pasažérského transportu. Nicméně, schopnost nabírat vodu přímo během letu a rychle ji dodat na potřebné místo je extrémně efektivní.
Paradox výroby? Bez Ukrajiny to nejde
Tento stroj není jediný na světě, ale je opravdu netradiční. Be-200 je jen jedním z mála proudových amfibických letadel, která jsou ve službě. Lze ho řadit mezi výjimečné letouny, protože neexistuje mnoho dalších proudových letadel, která by měla podobnou schopnost přistání na vodě. Ani v ruském inventáři nejde o běžný stroj. Vojenská a námořní sekce ruské armády má k dispozici jen velmi omezený počet kusů, což z tohoto letounu dělá unikátní kousek, a proto i jeho výskyt na Baltským mořem byl spíše překvapením.
Ve světě a jiných armádách bychom našli jiné typy amfibických letadel, ale neexistuje stejné proudové řešení, jako tomu je u Be-200. Letoun se navíc nazývá Altair, což odkazuje na souhvězdí Orla. Do výroby jdou maximálně dva kusy tohoto letadla ročně a zvláštností dnešní doby je fakt, že motory D-436 jsou ukrajinské výroby. Ještě před vypuknutí války na Ukrajině byl letoun využíván i v Evropě. Konkrétně pomáhal s hašením požárů v Portugalsku nebo Turecku. Obdivovatelé letounu ho často označují jako nejsympatičtější letadlo, protože jde o kombinaci letadla a člunu, což v reálu dalo základ pojmenování Létající člun.
Zdroje: Tages spiegel
