Radar, který jen bliká, a radar, který vás zruinuje. Poznejte rozdíl dřív, než bude pozdě

Radarová technologie se stala běžnou součástí českých silnic. Ne všechny radary ale fungují stejně a rozdíly mezi nimi mohou být zásadní. Některé řidiče jen upozorní na rychlost, jiné dokážou zasáhnout do peněženky a přinést obcím miliony korun.

Článek přináší přehled, jak poznat jednotlivé typy radarů, proč jsou některé pouze informativní, jak funguje měření hrazené z evropských dotací a jaké pokuty hrozí v případě zachycení přestupku.

Informativní radary jen blikají

Na silnicích se často objevují zařízení, která zobrazují aktuální rychlost projíždějících vozidel. Jejich účelem není trestat, ale působit preventivně. Řidiči dostávají okamžitou zpětnou vazbu a mnoho z nich přiznává, že pohled na blikající čísla je přiměje sundat nohu z plynu. Tyto radary nejsou napojené na policejní systém ani neuchovávají důkazy o přestupku. Často bývají instalovány u škol, přechodů či v menších obcích, kde je cílem zvýšit bezpečnost.

Zajímavostí je, že tyto tabule bývají někdy hrazeny z evropských peněz. Podmínkou dotací je, že nesmí sloužit k udělování pokut. Zůstávají tedy jen jako preventivní nástroj a obce je rády využívají, protože snižují riziko nehod bez zásahu policie.

Měření, které končí pokutou

Zcela jinou kategorii tvoří stacionární radary a úsekové měření. Tyto přístroje nejen zaznamenávají rychlost, ale pořizují i fotografii vozidla. Důkazní materiál je následně použit při správním řízení a může vést k pokutě či přidělení bodů. Podle statistik obcí jde o významný zdroj příjmů. Jen v některých městech dosahují roční výnosy z pokut desítek milionů korun.

Úsekové měření má navíc výhodu, že sleduje průměrnou rychlost na určitém úseku. To znamená, že řidič nemůže jen zpomalit u radaru a za pár metrů znovu zrychlit. Celá trasa je pod dohledem a systém vyhodnotí, zda byla průměrná rychlost v mezích zákona.

Kdy vás radar zruinuje

Pokuty za rychlost se v Česku řídí zákonem o silničním provozu. Do 10 km/h v obci se jedná o blokovou pokutu, která bývá nejmírnější. Větší překročení znamená tisícové částky a také body do registru řidičů. Nejvyšší sankce nastává při překročení o více než 40 km/h v obci a 50 km/h mimo obec. Zde už hrozí nejen vysoká pokuta, ale i zákaz řízení.

Řidiči často kritizují, že radary se objevují na místech, kde nejde o bezpečnost, ale spíše o příjem pro obecní pokladnu. Některá města jsou proto označována za „stroje na peníze“.

Jak se bránit a jak se připravit

Moderní navigace a mobilní aplikace dnes často upozorňují na umístění radarů. Řidiči tak vědí, kdy si dát pozor. Existují i internetová fóra, kde si lidé sdílejí zkušenosti s konkrétními místy. Nejčastěji se diskutuje, kde stojí úsekové měření a kde je jen blikající tabule.

Je však dobré vědět, že informace v navigacích nejsou vždy stoprocentní. Může se stát, že radar je nově nainstalovaný a v databázi ještě chybí. Proto se vyplatí spoléhat hlavně na dodržování rychlosti.

Shrnutí rozdílů

• Informativní radary – pouze zobrazují rychlost, nepokutují, často hrazeny z EU.
• Stacionární a úsekové radary – zaznamenávají přestupek, posílají podklady k pokutě.
• Pokuty – od pár set korun za drobný přestupek až po desetitisíce a body u výrazného překročení.

„Blikající radar“ slouží pouze k upozornění na aktuální rychlost, zatímco radar, který vás může zruinovat, je skutečné měřicí zařízení s právní platností, přičemž rozdíl mezi nimi není na první pohled zřejmý.

Zdroje: idnes; seznamzpravy; autosalon