Po zimě nezapomeňte na kontrolu auta. Sníh i bláto zalezou do nejmenších skulinek a rez začne auto pomalu požírat
Sledovat v Google Zprávách
Zima bývá pro vozidla nejnáročnějším obdobím v roce. Nejde jenom o nízké teploty a studené starty, které namáhají motor i baterii. Skutečné komplikace totiž mohou přijít, až je zima dávno pryč. Agresivní kombinace soli, chemických posypů, rozbředlého sněhu a bláta totiž dokáže zalézt i do těch nejmenších skulinek podvozku, dutin i brzdových systémů. A pokud svému vozu nedopřejete důkladnou kontrolu s následným mytím, koledujete si o velký problém.
Mnoho motoristů žije v omylu, že moderní vozy už jsou díky pozinkované karoserii vůči korozi vesměs imunní. A situace je samozřejmě mnohem lepší než dříve, ale ani nové metody nepředstavují stoprocentní ochranu. Stále se totiž může objevit třeba mechanické poškození od kamínků, které naruší ochrannou vrstvu. Jakmile se pak sůl dostane pod lak nebo k nechráněnému kovu podvozku, může být zaděláno na problémy. Často se to neprojeví hned, ale až s jarní vlhkostí a vyššími teplotami, které tento proces urychlí.
Největší péči zaslouží podvozek
Nejvíce zasaženou částí vozu je bezpochyby podvozek. Během jízdy v rozbředlém sněhu jsou nápravy, výfukový systém a další komponenty neustále ostřikovány slaným sněhem, který se může usazovat v nejrůznějších zákoutích vašeho vozu. Prvním krokem následné péče tak může být návštěva automatické myčky, kde programy zahrnují často i mytí podvozku. Její trysky se nedostanou všude, a proto řada odborníků doporučuje buď ruční mytí, nebo využití vysokotlakého čističe (vapky).
S ní se dostanete i do míst, kam se v automatické myčce trysky běžně nedostanou, takže auto vyčistíte výrazně lépe. Zvláštní pozornost zasluhují také brzdové třmeny a kotouče, protože sůl může v kombinaci s prachem na brzdových destičkách způsobit v krajním případě i zatuhnutí brzd, nerovnoměrné brzdění nebo pískání.
Pokud cítíte při brzdění vibrace, je to jasný signál, že zimní provoz na vozu zanechal stopy a je třeba zásah odborníka.
Nezapomínejte ani na lak a karoserii
I když se vaše auto na první pohled možná leskne, zima na něm zanechává miliony mikroskopických stop a trhlin. Odklízení sněhu smetáčkem, kamínky odrážející se od kol i zmrzlá krusta ledu mohou vytvářet v laku drobné prasklinky. Jakmile se do nich jednou dostane vlhkost, může auto začít korodovat. Často si toho přitom všimnete až ve chvíli, kdy se na laku objeví typický vypouklý „puchýř“.
Po důkladném umytí a vysušení by tedy mělo být nezbytné lak dobře zakonzervovat. Většina řidičů sází buď na kvalitní tvrdý vosk nebo na keramickou ochranu, která je cenově čím dál dostupnější. Ta vytvoří na povrchu auta hydrofobní vrstvu, která zabrání pronikání vlhkosti do dalších pórů laku. Je přitom důležité nezapomenout na detaily – spodní hrany dveří, okolí víčka nádrže a podobně.
Pro jistotu zkontrolujte interiér
Zimní údržba nekončí u exteriéru. Během zimy můžete třeba na botách nanést litry vody a bláta i do interiéru vozu. Zvýšená vlhkost se může projevit různě, třeba vsáknutím do koberců a izolačních vrstev v podlaze. Pokud auto není vysušené, může to způsobit nepříjemný zápach, plísně a v krajním případě i oxidaci elektroinstalace.
Nezapomeňte také na kontrolu kabinového filtru. Po zimě může i ten být plný vlhkosti, prachu a organických nečistot. Někteří řidiči proto také dezinfikují klimatizaci ozonem. Obecně ale přinejmenším samotná výměna filtru by měla být povinným jarním rituálem. Stejně tak zkontrolujte stav stěračů – gumičky jsou po mrazech a boji s ledem na skle často popraskané a při jarních deštích budou místo stírání jen rozmazávat špínu, což zásadně snižuje bezpečnost jízdy.
Když už budete provádět důkladnou prohlídku celého vozu, zkontrolujte také hladinu chladicí směsi, brzdové kapaliny a oleje. Auto se vám odmění delší životností, lepším vzhledem a spolehlivostí.
