Po 50 letech jde čárový kód do historie. Co ho nahradí a co to znamená pro zákazníky?

Bez čárových kódů si lidé neumí nakupování snad ani představit. Tento prostředek pro čtení dat, který najdeme hlavně na zboží v obchodech či na různých identifikačních kartičkách, bude brzy ale minulostí. Nahradí ho pokročilejší metoda.

Je to více než 50 let, co se začal používat čárový kód v podobě, v jaké ho známe. A kompletně změnil způsob nakupování. Prodavačky nemusely číst z každého produktu zvlášť jeho cenu a následně ji zapisovat do pokladny, nýbrž jen čtečkou naskenovaly kód, na základě kterého pokladní systém zboží rychle našel a zaúčtoval.

Dlouhá cesta

Vůbec poprvé se nápad na to vytvořit kód, který by v sobě mohl skrývat různé informace, zrodil v roce 1949. V praxi se ale začal používat až v roce 1974, kdy se čárový kód dostal na obal prvního zboží. Tím byly žvýkačky Wrigley’s

Postupem času se čárové kódy dostávaly i na další a další druhy zboží, a to pochopitelně i v mnoha zemích. K nám se dostaly až v roce 1983, kdy Československo jako vůbec první země východního bloku uzavřela dohodu s mezinárodním sdružením IANA EAN, které se dlouhodobě zabývalo a stále zabývá evropskými čárovými kódy a automatickým sběrem dat.

Vstup do sdružení však rozhodně neznamenal, že se EAN kódy v naší zemi začaly okamžitě používat – naopak. Označováno bylo primárně jen zboží, které bylo exportováno na západ. V Československu pro to vlastně nebyl ani důvod. V obchodech totiž chybělo potřebné vybavení pro čtení čárových kódů. V roce 1991 tento prostředek identifikace nacházel na pouhých 10 až 15 procentech zboží, které bylo určeno k prodeji v Česku.

Vše se začalo měnit až po roce 1995, kdy se ve většině velkých měst v oblíbených obchodních řetězcích čárové kódy aktivně využívaly.

Přijde změna

Společnost GS1, která celosvětově upravuje čárové kódy, má v plánu po roce 2027 všechny tyto prostředky nahradit, a sice modernějšími QR kódy. Přechod to má být velmi plynulý, neboť je potřeba, aby měli všichni dostatek času se na změnu adaptovat. Výrobci zboží budou muset produkty označit QR kódy, prodejci pak pochopitelně budou na prodejnách instalovat nové pokladny, které umí tyto kódy číst.

V některých obchodech přitom už ale klasické čárové kódy přece jen nahrazeny byly. Týká se to hlavně obchodů s oblečením, které jednotlivé výrobky opatřují RFID štítky. Díky tomu umí pokladna načíst veškeré informace o přiloženém zboží a celý proces nakupování je ještě rychlejší.

EAN vs. QR

Jedním z důvodů, proč se společnost GS1 rozhodla kódy vyměnit, je, že dlouhá léta používaný EAN nedokáže zdaleka uchovávat tolik dat jako QR kód. V podstatě se v něm nachází jen ty nejzákladnější informace. A není divu. Zapsat se na něj dá jen 12 datových číslic a jedna kontrolní číslice.

Naproti tomu do QR kódu lze zaznamenat až 7 000 číslic, a tak se s ním dá logicky mnohem lépe pracovat. Na výrobkách by pak nesloužil jen pro identifikaci u pokladny, ale také by nesl důležité informace pro samotné zákazníky. Ti by se po naskenování QR kódu dozvěděli detaily o zboží.

„Skenováním kódu by mohli zákazníci dostat různé informace o tom, odkud produkt pochází, jeho složení a také dopad jeho výroby na životní prostředí. Kromě toho by se ale dozvěděli i celou řadu dalších věcí,” uvedl před časem Jan Somers, ředitel GS1 v Belgii.

U elektroniky by byl pak QR kód používán i pro snadné zobrazení uživatelského manuálu, díky čemuž by bylo celé balení mnohem šetrnější k přírodě.

Svět jde zkrátka kupředu, a tak je třeba dělat řadu změn. Tato sice přidělá práci obchodníkům, zákazníci z ní ovšem budou jen těžit.