Revoluční vytápění nepotřebuje elektřinu ani solary. Stačí vykopat díru na zahradě
Sledovat v Google Zprávách
Neustálé debaty ohledně cen energií způsobují, že se do hry dostávají stále novější způsoby, jak si zajistit vytápění domu, které bude ekonomicky přijatelnější. Poslední módou pro nově stavěné rodinné domy je využití geotermálního vytápění pomocí energetického koše. Toto řešení zajišťuje využití tepla ze svrchních vrstev země. Konkrétně jde o hloubku až 4 m pod povrchem země. Nicméně, ani lze nelze kompletně vyloučit přítomnost elektřiny, i když už její role znovu oslabila.
Pokud začneme s debatou, tak je třeba si nejprve uvědomit, o co konkrétně v případě geotermálního vytápění jde. Funkční energetický koš tvoří systém trubek ve tvaru válce nebo kuželu, který je zakopán do země. Tam odebírá stabilní teplotní energii z půdy. Možná to teď mnohé překvapí, ale v hloubce 4 m pod zemí je stabilní teplota, která se pohybuje v rozmezí 9 až 13 °C.
Celý systém tak tvoří součást tepelně čerpadlového systému země-voda. Teplota se pak ze země přes čerpadlo přenáší do topného systému domu. A právě kvůli hloubení až do 4 m se často můžete setkat s pojmem vykopání díry na zahradě. Je totiž nutný výkop, který ale následně je možné zastavět a nad ním se stavbou pokračovat.
Geotermální vytápění využívá stabilitu teploty země
Výhodou tohoto tepelného řešení je jednoznačně menší prostorová náročnost, a proto se snáze realizuje i na menších pozemcích. Jde o levnější variantu, než je tomu u hlubokých geotermálních vrtů a nepodléhá tolika povolovacím složitostem jako je tomu u vrtů. Výhodou je i dešťová voda, která se vsakuje do půdy a ještě zvyšuje efektivitu celého systému. ten jinak funguje bezpečně celý rok i v zimě, protože celoroční teplota země v dané hloubce je konstantní a pohybuje se v rozmezí pouhých čtyř stupňů od 9 až do 13 °C.
Na druhé straně je třeba zmínit, že nelze zase využít této technologie na každém pozemku. Na vině může být třeba jeho velikost, protože ačkoliv vyžaduje méně místa, než je tomu třeba u kolektorů, podzemních tunelů pro vedení inženýrských sítí, tak nějakou plochu zabírají. Důležitým faktorem je i hladina spodní vody, typ půdy a obecně místní zemní podmínky. Plus je třeba zmínit, že prvotní investice do této technologie není levnou záležitostí.
Pak je tu samozřejmě i logická otázka, jak velká je tedy ekonomická a tepelná úspora oproti jiným typů vytápění. Jelikož tepelná čerpadla využívají teplo z půdy, tak mohou použít méně primární energie, než je tomu u klasických kotlů. Efektivita geotermálního vytápění se měří v COP a je praxí, že z 1 kWh elektřiny lze dostat 3 – 5 kWh tepelné energie. Prvotní investice je sice větší než u jiných forem tepelného vytápění, ale odhaduje se, že úspory u nákladů na topení se mohou pohybovat v desítkách procent, což už není zanedbatelné. Vždy je ovšem třeba pro přesné vyčíslení nutné udělat konkrétní kalkulaci, protože vše závisí na kvalitě půdy a lokalitě.
Snad poslední teoretickou otázkou tedy ještě zůstává, jakou roli tedy hraje v celém procesu elektřina. Při geotermálním vytápění domu elektřina nevyvíjí teplo. Je ovšem nutná pro provoz tepelného čerpadla a jeho oběhových čerpadel. Geotermální koš nevytváří elektřinu, ale odebírá tepelnou energii z půdy a výhodou je, že teplota je stabilní. Fakticky jde tedy v tomto případě o redukci spotřeby energie, ale nikoliv o její kompletní eliminaci.
Realizace je nákladná, ale vyváží ji návratnost
Při pohledu na samotnou realizaci je nejprve na místě, že je třeba využít služeb odborníků, kteří zhodnotí stav půdy. Následně je třeba vypočítat množství a velikost energetických košů, aby to odpovídalo potřebám domu. Je třeba počítat i s poměrně zásadním zásahem do půdy, protože jámy jsou až 4 m hluboké. V rámci tvorby tohoto tepelného systému je třeba využít i propustný materiál, který se sype kolem trubek a důkladně se utěsní, aby byl přenos tepla prvotřídní.
Další kroky již probíhají na povrchu, kde se trubky napojují na čerpadlovou jednotku v technické místnosti domu, s čímž je při projektování domu také nutné počítat. V testovací fázi se systém naplňuje teplonosnou směsí, která vše prověří a následně se již systém uvede do chodu. Pokud byste plánovali tento systém využít, tak se obecně doporučuje plánovat jeho výstavbu na období několika měsíců před topnou sezónou.
Zdroje: Geotermální energie, Cesta za řemeslem
