Dříve auto pro mafiánské bosse, dneska luxusní ojetina za 100 tisíc. Kůže a dřevo, kam se podíváš, a milion kilometrů najede, jak nic
Sledovat v Google Zprávách
Když se někdo zmíní o mafiánských autech, většina lidí si představí mohutné černé vozy se zatemněnými okny. A tahle představa není daleko od reality. Víte, jaké typy aut kdysi patřily k výbavě mafiánů a které si dnes můžete koupit jako dostupnou ojetinu?
V devadesátých letech si lidé z podsvětí pořizovali vozy, které měly budit respekt a potvrzovat jejich postavení. Proto sahali po tehdejších nejlepších limuzínách, mezi které patřilo BMW řady 7 vyráběné v letech 1994 až 2001 nebo Mercedes třídy S z období 1991 až 1996.
Mercedes-Benz W140
Mercedes-Benz W140, kterému se dodnes říká Mamut, patřil v devadesátých letech k autům, která přitahovala pozornost. Objevoval se i v prostředí organizovaného zločinu. U nás se uvádí, že v něm jezdil Antonín Běla, jedna z nejznámějších postav české mafie té doby. V zahraničí si W140 oblíbily ruské gangy a vůz se spojuje také s japonskou Yakuzou.
Neobvyklý komfort
Toto auto mělo na svou dobu velmi pokročilé prvky. Patří mezi ně dvojité izolační zasklení, které tlumí hluk a omezuje rosení, a také měkké dovírání dveří a víka kufru. Auto má elektricky nastavitelná sedadla s pamětí, vyhříváním a možností nastavit i bederní opěrku. Mercedes-Benz W140 je vybaven i automatickou klimatizací.
Nechybí vyhřívaná a elektricky sklápěná zrcátka, automaticky stmívatelné vnitřní zrcátko, dešťový senzor a také osvětlená kosmetická zrcátka vzadu. Pro pohodlnější a bezpečnější parkování byly první modely vybaveny výsuvnými vodícími tyčkami. Tento systém později nahradil sonarový Parktronic, který měřil vzdálenost nárazníků od těch nejbližších překážek. V interiéru jsou kožené potahy a dřevěné dekorace.
V nabídce se Mercedes W140 objevil se šestiválcem o výkonu okolo 150 kW. Silnější volbou jsou osmiválce a nejvýkonnější možnost představuje dvanáctiválec s výkonem blížícím se 300 kW.
Krátkou, i když nešťastnou kapitolu v historii tohoto modelu, představuje tragická nehoda z roku 1997, kdy v pařížském tunelu Pont de l’Alma zahynula princezna Diana, Dodi Fayed a řidič Henry Paul. Událost tehdy přitáhla k vozu velkou, ale velmi nechtěnou pozornost.
Dnešní ceny se liší podle stavu
Dnes už sice za tento Mercedes nezaplatíte tolik, co v minulosti, ale přesto jde o částky, které se v některých případech šplhají až k půl milionu. V inzerátech se totiž objevují kousky i v perfektním stavu, které vyjdou i na pět set tisíc korun. Na druhou stranu v internetových bazarech objevíte i vozy, které stojí okolo sto tisíc korun, ale vyžadují další investice.
BMW 7 E38
BMW řady 7 generace E38 vznikalo v závodě v Dingolfingu. Automobilka jím mířila na zákazníky, kteří chtěli luxusní limuzínu se sportovnějším charakterem. Oproti těžkému Mercedesu W140 je tato sedmička lehčí, a tím pádem reaguje rychleji. V interiéru je použitá kůže a dřevěné dekory. Toto auto má mimo jiné výbavu, která byla na svou dobu poměrně pokročilá.
V E38 jsou hlavové airbagy, satelitní navigace i zabudovaná televize. Ve výbavě je také dešťový senzor, xenonové světlomety, palubní počítač, telefon v loketní opěrce a multifunkční volant. Zavazadlový prostor má 430 litrů. BMW E38 se vyrábělo ve standardní i prodloužené verzi, přičemž varianta s označením L nabízela více prostoru na zadních sedadlech.
Základem byly řadové šestiválce s výkonem přibližně mezi 140 a 150 kW. V nabídce byly také výkonnější osmiválce s výkonem přibližně mezi 160 a 210 kW. Nejvýkonnější byl dvanáctiválec 5.4 s výkonem okolo 240 kW. Na trhu byla také dieselová verze 730d se zhruba 141 kW a 410 Nm.
A proč se právě toto auto spojovalo s mafií? Zaprvé k tomu výrazně přispěl film Bavorák z roku 2003, který ukázal sedmičkové BMW v prostředí podsvětí. Druhým důvodem byl jeho výrazný vzhled, silné motory a způsob, jakým působilo na silnici.
Za kvalitu si člověk připlatí
Ti, kteří by měli zájem o toto auto, najdou na internetových bazarech hned několik nabídek. Jenže je v nich velký rozdíl. Vozy nad dvě stě tisíc korun většinou působí dojmem, že si jich jejich majitelé opravdu vážili. Bývají garážované, jezdily jen občas a prodávají se spíš proto, že už na auto majitel nemá čas. U takových inzerátů bývá podrobný popis servisní historie, seznam vyměněných dílů a často i zmínka o tom, kolik se do auta investovalo.
Naopak levnější kousky za cenu kolem sta tisíc vypadají na první pohled zanedbaně. Mívají viditelné opotřebení, chybí u nich jasná historie a celkově nepůsobí zrovna nejlepším dojmem. Kdo si takové auto koupí, musí počítat s tím, že ho čekají další nemalé výdaje na opravy a servis.
Zdroje: autoevolution, auto, templeofspeed, driventowrite
