Kvíz pro pamětníky a fanoušky retro aut: Kačena, Maluch a Vejtřaska. Znáte oficiální názvy těchto vozů?

Retro přezdívky automobilů jsou pro mnoho motoristů otázkou cti i vzpomínek. Málokdo ale dokáže správně přiřadit všech deset legendárních lidových označení k oficiálním názvům vozů. Otestujte si znalosti a zjistěte, kolik si toho pamatujete z dob, kdy se silnicemi proháněly užovky, hadraplán i chromka.

Otestujte si své znalosti

Co jste se právě dozvěděli

Lidové přezdívky aut bývají často trefnější než oficiální názvy. Vznikaly spontánně, podle vzhledu, zvuku nebo chování auta. Někdy byly láskyplné, jindy ironické. Právě díky nim si dnes mnohé modely vybavíme lépe než podle čísel a písmen z technického průkazu. Znalci retro automobilismu je často považují za jazykové bohatství a kulturní paměť motorizace ve střední Evropě.

Mnohé přezdívky přežily své časy a přenesly se i do další generace. Dodnes se říká „kačena“ nebo „hadraplán“, i když už většina těchto strojů dávno zmizela ze silnic. Nostalgie po těchto vozidlech ale stále žije, a to nejen mezi sběrateli, ale i u mladších fanoušků historie. Některé přezdívky se dnes užívají i v inzerátech, aby přilákaly pozornost pamětníků nebo nadšenců do veteránů.

Zajímavé je, že většina těchto označení nevznikla v reklamě nebo v rámci oficiálního marketingu, ale mezi lidmi samotnými. Auta si prostě „vysloužila“ svou přezdívku tím, jak vypadala, jak zněla nebo co v lidech evokovala. Někdy šlo o posměšné výrazy, jindy o láskyplné oslovení.

Také se ukazuje, že české prostředí bylo mimořádně tvořivé a jazykově hravé. Zatímco v jiných zemích se používala pouze čísla nebo typové označení, u nás si auta získávala osobnost. To je dodnes patrné i při setkáních veteránů, kde často zazní právě přezdívky dřív než technické údaje.

Přezdívky jako „chromka“, „užovka“, „hurvínek“ nebo „tisíc malých bolestí“ se tak staly nedílnou součástí české motoristické kultury. Nejde jen o slova, ale o součást společné paměti. Každá taková přezdívka v sobě nese i příběhy – o cestách, poruchách, opravách, i o tom, jaké to bylo jezdit těmito vozy v době, kdy auta nebyla samozřejmostí, ale splněným snem.

Ať už jste v kvízu uspěli, nebo tápali, možná si odnesete to hlavní: každé auto, které kdy jezdilo po českých silnicích, mělo kromě technického popisu i svou duši. A tu nejlépe vystihla právě přezdívka, kterou mu dali sami lidé.