Automatický kotel nepotřebuje neustálý dozor a jeho provoz je extrémně levný
Sledovat v Google Zprávách
Chcete mít doma teplo a zároveň nechcete protopit velké peníze. Nemáte doma zaveden plyn. Elektřinou topit nechcete, protože je to drahé. Uhlí je neekologické a navíc kvůli emisním povolenkám bude postupně zdražovat. Nechcete nebo nemůžete z různých důvodů investovat do tepelného čerpadla nebo využití solární energie. Pak můžete sáhnout po starém dobrém topení dřevem neboli biomasou, jak se dnes moderně říká. Dřevo totiž nejsou jen štípaná polena. Dají se využít různé palivové materiály z dřevního odpadu jako jsou brikety a nebo menší pelety. Vytápění peletami může být velmi ekonomicky i ekologicky výhodné. Je potřebné ale používat ten správný typ kotle. Ideální je automatický kotel přímo určený pro spalování nebo zplyňování pelet.
Jak funguje automatický kotel?
Zásadním rozdílem mezi klasickým kotlem na pevná paliva (dřevo, uhlí, brikety) a automatickým kotlem je účinnost kotle. Zatímco klasické kotlem mívají účinnost cca 55 %, ty moderní automatické mívají účinnost okolo 90 %. To je opravdu výrazný rozdíl v efektivitě využití energie uložené v palivu. Tak vysoké úrovně účinnosti dosáhne kotel díky kombinaci několika technických prvků. Kotel má vestavěný výměník tepla. Do kotle je řízeně vháněn vzduch pomocí ventilátoru. Provzdušňování spalovacího procesu pomáhá otáčivý hořák. Hlavní příčinou lepší účinnosti automatických kotlů je systém regulace.
Ten dokáže topit s předstihem a v tzv. temperovacím režimu. Automatizace těchto kotlů spočívá také ve využití průběžného přívodu paliva do topeniště. K tomu slouží různě konstruované dopravníky. Zpravidla se jedná o kombinaci šnekových dopravníků a otočného válcového roštu. Tím, že jsou pelety do dopravovány do topeniště automaticky a neustále, je celý spalovací proces mnohem stabilnější. Kotel vyvíjí stabilnější výkon. Vysoká účinnost spalovacího procesu znamená mnohem nižší emise do ovzduší. Celkově je provoz automatických kotlů pro provozovatele mnohem snazší.
Automatický kotel se skládá většinou z těchto základních konstrukčních částí: násypky, neboli zásobníku na pelety, šnekového dopravníku s automatickým podavačem, ventilátoru, elektromotoru, hořáku, kotlového tělesa (včetně topeniště) a systému regulace. Celý kotel by samozřejmě nefungoval bez moderní řídicí jednotky.
Co jsou to pelety?
Pelety jsou dřevní hmota. V peletách není žádný jiný přidaný materiál. Pelety se vyrábějí z dřevního odpadu. Různé provozy jako jsou pily, truhlárny a jiné dřevozpracující podniky produkují velké množství pilin, hoblin a podobných materiálů. V případě pelet je tedy zdrojem pro jejich výrobu odpad z výroby. Peleta vznikne tak, že se materiál, který je sypký, nasype do lisovací technologie. Poté se pod velkým tlakem materiál lisuje. Podle typu lisu vznikají pelety či brikety či jinak tvarované výlisky.
Pelety většinou vyrábějí specializované podniky ve velkém. Nicméně existují také menší, méně výkonné a levnější lisovací technologie. Ty si můžou lidé pořídit domů. Pokud mají dostatečný zdroj dřevní hmoty, mohou si peletky doma lisovat sami. A pak s nimi i topit v kotli. K výrobě pelet se nepoužívá dnes výhradně jen dřevní odpad. Používá se dřevní kůra, sláma či jiná vhodná biomasa. U těchto pelet je ale nižší výhřevnost než u klasických pelet s dřevního odpadu.
Výhřevnost pelet ze suchého jehličnatého dřeva může být až 19,5 MJ/kg. Výhřevnost pelet ze suchého listnatého dřeva se pohybuje okolo 18 – 18,5 MJ/kg. Skutečná výhřevnost pelet je vždy ale o něco nižší než ji uvádějí výrobci. Příčiny jsou různé, tou nejvyšší je samozřejmě vlhkost obsažená ve vstupním materiálu pro výrobu pelet. Reálná výhřevnost pelet se tak pohybuje okolo 16 až 17 MJ/kg.
Kolik kg pelet ročně protopím v automatickém kotli?
Vždy záleží na tom, kolik tepla budu potřebovat. Potřebu tepla zjistíme, pokud víme, jaké tepelné ztráty má objekt, který chceme kotlem vytápět. Vždy záleží především na typu kotle, jeho účinnosti a výhřevnosti paliva.
Když se použije obecné základní nastavení v tabulce pro lokalitu Praha-Karlov a zvažovanou tepelnou ztrátu 1 kW bez ohřevu teplé vody, vyjde pro zmíněnou lokalitu a běžnou otopnou soustavu je na 1 kW tepelné ztráty objektu potřeba 7,8 GJ energie. Pokud se zváží použití kvalitních dřevních pelet o výhřevnosti 17 MJ/kg a kotel s průměrnou roční provozní účinností 88%, získáme spotřebu paliva 520 kg kvalitních pelet.
Jde se samozřejmě o orientační výpočet. Vše závisí na konkrétních venkovních podmínkách v daném roce v dané lokalitě. Rozdíl ale také může vzniknout podle toho, na jakou teplotu si v domě chcete topit. Na ohřev teplé vody pro čtyřčlennou rodinu se běžně kalkuluje s roční potřebou 25 GJ tepla. Po přepočtu na výše zvažovaný kotel na pelety by spotřeba činila cca 1,7 tuny pelet za rok. Za paletu dřevěných pelet (cca 1050 kg) se platí například 12 200 Kč vč. DPH. Čili pokud by majitel zvažovaného kotle topil těmito peletami, stálo by ho ročně cca 20 tis. Kč. Nicméně ceny paliva se mohou lišit a spotřeba vždy záleží na mnoha proměnlivých faktorech.
Jaký automatický kotel na pelety si pořídit?
Nabídka je na trhu široká. Lidé si mohou vybrat z mnoha typů automatických kotlů na pelety od českých i zahraničních výrobců. Ve výběru toho správného kotle pro váš dům vám mohou pomoci různé internetové srovnávače, které využívají také recenzí a hodnocení kotlů od lidí, kteří si kotel již pořídili. Využít můžete například tyto stránky arecenze.cz či rankito.cz, ale i mnoho jiných. A samozřejmě můžete dát na doporučení známých či příbuzných nebo přímo navštívíte kamenný obchod a poradíte se s odborníky na slovo vzatými.
Zdroj: rankito.cz, arecenze.cz, wikipedia.cz, oze.tzb-info.cz
