K čemu slouží malá dírka na víčku palivové nádrže? Nejde o vadu, ale o mimořádně důležitou funkci

Když si příště všimnete maličké dírky na víčku palivové nádrže nebo si vzpomenete na starší auta, kde byla běžně k vidění, možná vás napadne, že jde o nějaký výrobní kaz nebo levný trik od výrobce. Opak je pravdou. Tento drobný detail byl kdysi nezbytný pro bezproblémový chod motoru a i dnes má jeho moderní nástupce velký a důležitý význam.

Dnes už takovou dírku na víčku u většiny moderních aut téměř neuvidíte, ale její funkce je stále stejně důležitá. Skryla se do složitějších systémů uvnitř nádrže nebo do ventilů, které zajišťují, aby tlak uvnitř odpovídal okolnímu prostředí. Bez toho by váš vůz mohl mít potíže, které by leckdo připisoval poruše motoru.

Bez této maličkosti by auto nejelo

Malá dírka na víčku palivové nádrže nebyla žádná náhoda ani výrobní chyba. U starších aut sloužila k tomu, aby se do nádrže dostával vzduch a vyrovnával se tlak. Jakmile motor spotřebovával palivo, objem kapaliny v nádrži klesal a vznikal podtlak. Bez přísunu vzduchu by palivo přestalo proudit k motoru a jízda by se rychle změnila v sérii cukání, až by se auto mohlo úplně zastavit.

Dírka zároveň fungovala jako bezpečnostní ventil. Když se v nádrži vlivem vysoké teploty vytvářel přetlak, otvor umožnil jeho únik. Šlo o jednoduché, ale promyšlené řešení, které chránilo nádrž před poškozením a zajišťovalo plynulý chod motoru.

Bez odvzdušnění motor nefunguje

Bez možnosti vyrovnávat tlak by se motor rychle začal „dusit“. Palivo by přestalo proudit pravidelně, motor by začal škubat, ztrácel by výkon a mohl by i zhasnout. Tankování by bylo obtížné, protože palivo by se do nádrže dostávalo pomalu, vzduch uvnitř by mu bránil. V krajním případě by podtlak mohl způsobit deformaci nádrže, zejména u moderních plastových variant. U dnešních aut by při selhání odvětrání zasáhl palubní systém, rozsvítila by se kontrolka motoru, vůz by mohl mít problém s emisemi a mohlo by dojít k neúspěchu na STK.

Takto vypadala víčka palivových nádrží dřív

První palivové nádrže automobilů byly jednoduché kovové nádoby. Jejich víčka často neměla žádné těsnění a vzduch se dovnitř dostával přirozenou cestou, buď právě malou dírkou, nebo nedokonalostí závitu. Tak to fungovalo až do první poloviny 20. století. Bylo to jednoduché, funkční, ale z hlediska bezpečnosti a ekologie naprosto nedostatečné.

Postupem času, hlavně s rozmachem automobilového průmyslu ve 20. století, se začaly objevovat víčka vybavená jednoduchými ventily. Ty umožňovaly únik přetlaku nebo naopak přísun vzduchu při podtlaku. Stále šlo o jednoduché mechanické řešení, které už ale bylo krokem kupředu.

Dnes už je systém propracovanější

Od 70. let, kdy se začaly zpřísňovat emisní normy, se začaly používat promyšlenější a propracovanější systémy. Přibyly ventily na přetlak i podtlak, těsnění, a nádrže se začaly napojovat na odvětrávací systémy vybavené uhlíkovými filtry, tzv. EVAP systémy. Ty zadržují výpary paliva a vracejí je zpět do motoru k dalšímu spálení, aby se minimalizovaly emise. VVíčko u moderních aut dnes na první pohled nevypadá nijak výjimečně, ale uvnitř obsahuje skrytý ventil a jeho součástí je propracovaná technologie splňující přísné normy.

Na první pohled už u moderních aut žádnou dírku neuvidíte. Víčka bývají těsná. Funkci vyrovnávání tlaku zajišťuje samotný systém nádrže (EVAP) a ventil zabudovaný přímo ve víčku nebo jinde v systému. Přesto jde stále o stejný princip: udržet v nádrži správný tlak, aby auto fungovalo, jak má.