Zapomenutý český elektromobil z roku 1895. Měl být revolucí, ale skončil v šuplíku. Pak ho okopírovalo moderní BMW

Když se dnes hojně mluví o elektromobilech, naskočí nám hned přetechnizované supermoderní vizualizace Tesly nebo německého BMW i3. Jenže málokdo ví, že skutečný příběh české elektromobility sahá až do konce 19. století, a to k vynálezci Františku Křižíkovi. V roce 1895 totiž dal světu první český elektromobil – otevřený kočár, jehož zadní kola poháněl elektromotor s výkonem 5 koní.

Baterie pečlivě uložené pod sedadly, místo volantu jednoduchá, ale funkční páka. Křižík tehdy nesestavoval žádné školicí programy pro nové řidiče, prostě postavil auto, které mělo být stejně přirozeným vozidlem jako koňský povoz. Jeho „vůz budoucnosti“ však v českých zemích nadšení ani systémovou podporu nezískal a zmizel v dějinách vynálezů – v šuplíku historie.

Revoluční vynález se svojí slávy nedočkal

Křižík ale nebyl vynálezcem elektromobilu, zajímal se o ně jen okrajově. Prioritou pro něj byla elektřina jako taková – stavěl elektrárny, tramvaje a za jeho nejdůležitější vynález je považovaná oblouková lampa s regulací stmívání.

O více než století později, kdy svět ovládly spalovací motory, se elektromobilita stala znovu žhavým tématem v Mladé Boleslavi. Škoda Auto vyrobila desetikusovou sérii prototypů první skutečně moderní elektrické Octavie Green E Line. Tehdy šlo o auto, které v mnoha parametrech předběhlo dobu. Baterie byly uložené v podlaze i v kufru, výkon 116 koní a točivý moment 270 Nm byly dostupné okamžitě po sešlápnutí plynu, dojezd – reálně až 150 km (v ideálních podmínkách i 350 km) – byl v roce 2011 slušným číslem vzhledem k tehdejší technice i konkurenci. Zrychlení z 0 na 100 za 12 sekund a elektronicky omezená maximální rychlost 135 km/h u auta vážícího o 300 kg více než běžná Octavia nebyly špatným výsledkem, zejména pokud srovnáte například s prvními sériovými Nissan Leaf nebo BMW i3, kde filozofie pohonu a umístění baterie odpovídá právě českému prototypu.

To, co však mělo být revolucí, skončilo tiše v koutě. Z desetikusové série skončily některé vozy u novinářů, jiné testovali úředníci ministerstev, podniky nebo samotná automobilka. Jedno z aut se dostalo dokonce do běžné české domácnosti, kde bylo do posledního detailu testováno. Všichni uživatelé prošli odborným školením, jak s „vysokonapěťovým“ vozem zacházet, což tehdy budilo respekt i mírnou nervozitu. Plán na sériovou výrobu byl však v rámci strategie zastřešujícího Volkswagenu smeten ze stolu.

Automobilka pak několik let mlčela – neobjevily se další verze ani elektrifikované koncepty, které by navázaly na nadějnou Green E Line. Až s nástupem Škody Vision iV a současným boomem elektromobility se začalo mluvit o konceptech s podobným technickým základem a moderními bateriovými platformami. Přestože Octavia Green E Line byl jen „prototyp k zamyšlení“, jeho koncepci s akumulátory uloženými v podlaze, prostorem pro pět cestujících a jednoduchou ovladatelností po letech okopírovalo i slavné BMW v modelu i3.

Ještě jedna zajímavost…

Elektromobily s českou stopou mají dlouhou historii, která po Křižíkovi pokračovala například vozem EMA 1 (Elektrický Městský Automobil). I ten nabídl parametry, které konkurence znala o dekády později: vlastní rekuperaci energie, praktický interiér a dva elektromotory pohánějící zadní kola. Produkce se však v Československu rozjela jen jako experiment – výroba elektromobilů byla z rozhodnutí RVHP přenechána Bulharsku a pokrokový vůz EMA 1 zmizel z očí veřejnosti stejně rychle jako jeho praotcové.

Na co u nás nestačila odvaha a koncepční podpora, tam se později chytli Němci a jejich BMW i3, které převzalo mnoho zásadních rysů právě z českých elektrokonceptů: lithium-iontové baterie v podlaze, vysoký okamžitý točivý moment, zaměření na městský provoz a moderní bezpečnostní platformu. Zatímco BMW se svým i3 slavilo celosvětový úspěch a miliardové obraty, české elektro-prototypy dnes najdete jen v archivech mladoboleslavské automobilky nebo článcích nadšených automobilových publicistů.

Křižíkův vynález i pozdější české pokusy dokazují, že často je mezi „vynálezem století“ a zapomenutou kuriozitou jen politické rozhodnutí a odvaha k realizaci. Ta v Česku chyběla v roce 1895, stejně jako v roce 2011. O to větší respekt zaslouží ti, kteří byli u zrodu elektromobility na našem území. Byli to naši průkopníci, jejichž nápady nakonec využil celý svět.

Zdroje: zpravy.aktualne.cz, fdrive.cz, auto.cz