Policie bude mít přístup do vašeho auta i na dálku. Nový zákon vyvolává bouřlivé reakce

Evropská unie dlouhodobě diskutuje o zavedení systémů, které by umožnily detailní kontrolu nad provozem automobilů. Povinné asistenční technologie, černé skříňky a automatické záznamy o rychlosti nebo chování řidiče jsou už dnes realitou. Přibývá návrhů, aby data z těchto zařízení mohla být sdílena i s policií.

Pro část veřejnosti je to krok k vyšší bezpečnosti, pro jinou symbol nepřijatelného dohledu nad každodenním životem.

Černá skříňka jako standard v nových vozech

Od roku 2022 je v Evropské unii povinné vybavovat nově homologovaná auta tzv. Event Data Recorderem (EDR). Jde o zařízení známé jako černá skříňka, které zaznamenává údaje o rychlosti, brzdění, poloze volantu nebo funkci bezpečnostních systémů v posledních sekundách před nehodou. Hlavním cílem bylo zlepšení vyšetřování dopravních nehod a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Podle Evropské komise mají tyto systémy přispět k analýzám, díky nimž se dají upravovat konstrukce aut nebo dopravní předpisy.

Zatím se uvádí, že záznam z černé skříňky je určen primárně pro vyšetřovatele nehod a vědecký výzkum. Data mají být anonymizovaná a nemají obsahovat osobní údaje řidiče. Jenže jak ukazují probíhající politické debaty, není vyloučeno, že se jejich využití časem rozšíří i na jiné účely.

Asistenční systémy s povinnou aktivací

Dalším krokem k většímu dohledu nad řízením jsou povinné asistenční systémy. Od července 2024 musejí mít nově prodávané vozy v EU například Intelligent Speed Assistance (ISA). Tento systém dokáže rozpoznat maximální povolenou rychlost a upozorňuje řidiče, když ji překročí. Technicky nic nebrání tomu, aby budoucí verze takových asistentů dokázaly automaticky sdílet informace s úřady.

Některé členské státy už v minulosti testovaly technologie, které by při překročení limitu odeslaly upozornění na centrální server. To je zatím jen úvaha, ale samotná infrastruktura v autech existuje a čeká na využití.

Politické návrhy a odpor veřejnosti

V posledních letech se objevily dokumenty a doporučení evropských institucí, které mluví o možnosti sdílení dat z vozidel s policií. Argumentem je efektivnější vymáhání pravidel, snížení počtu nehod a větší kontrola nad rizikovými řidiči. Kritici naopak varují před zásadním zásahem do soukromí a dalším krokem k digitalizovanému dohledu nad každodenním životem.

Z právního hlediska je dnes přístup k datům omezený. Policie nebo pojišťovny je mohou využít jen při vyšetřování konkrétní nehody a pouze v rozsahu stanoveném legislativou. Přesto se mezi europoslanci opakovaně otevírá otázka, zda by nebylo vhodné rozšířit tato práva i na prevenci přestupků.

O krok blíže k dohledu na dálku

Veřejnou debatu znovu rozvířily návrhy, že moderní auta by mohla fungovat podobně jako chytré telefony. To znamená, že by byla neustále online a připravena sdílet data s úřady. Už dnes některé automobilky nabízejí služby vzdálené diagnostiky nebo geolokace v případě krádeže. Rozšíření o povinný přístup policie tak není technicky složité, spíše jde o otázku politického rozhodnutí.

Obavy vyvolává i možnost, že systém nebude sloužit jen k potrestání rychlých řidičů. Sledovat by mohl také styl jízdy, používání bezpečnostních pásů nebo četnost brzdění. Kritici varují, že by se tím otevřela cesta k plošnému monitoringu pohybu obyvatel.

Diskuse o rovnováze mezi bezpečností a svobodou

Podle odborníků na dopravní právo je klíčové nastavit rovnováhu mezi ochranou soukromí a posílením bezpečnosti. Na jedné straně stojí statistiky, které ukazují, že většina dopravních nehod je způsobena chybou řidiče a technologie mohou jejich počet snížit. Na straně druhé se stále hlasitěji ozývá obava, že podobné kroky vedou k modelu společnosti, kde každý krok občana může být kontrolován a vyhodnocován.

Je tedy jen otázkou času, kdy se z černých skříněk a asistenčních systémů stane nástroj, který policii umožní dohlížet na auta i na dálku. Pro jedny jde o vítaný krok k vyšší bezpečnosti, pro jiné o hranici, kterou není vhodné překračovat.