Zvíře, které mohlo inspirovat legendu o kyklopech. Přezdívalo se mu „strašlivá bestie“ a byl to předchůdce slonů

Před 20 až 2 miliony let se po Zemi potulovala obrovská „strašlivá bestie“, známá vědecky jako Deinotherium giganteum. Tento gigantický předchůdce dnešních slonů, s kly směřujícími dolů a dlouhou spodní čelistí, byl vzhledem k svým zkamenělým pozůstatkům možná původcem legendy o kyklopech.

Slovo „kyklop“ vychází z řeckého označení pro „kulaté oko“. Tyto postavy, zobrazené jako obrovští jednoocí humanoidi, se objevují v mnoha antických textech, včetně Homérovy Odysseje. Charakterizovaní jako kanibalští a nebezpeční, představují v těchto příbězích často hrůzu budící elementy.

Zajímavým aspektem této legendy je hypotéza, že pozůstatky Deinotherium giganteum mohly být starověkými lidmi mylně interpretovány jako důkazy o existenci kyklopů. Tuto teorii podporuje Adrienne Mayorová ve své knize „První lovci fosilií: Paleontologie v řecké a římské době“, kde navazuje spojení mezi nalezišti zkamenělin a vznikem mýtů, píše portál National Geographic.

Thomas Strasser, archeolog z Kalifornské státní univerzity, poukázal na to, že staří Řekové, narazivší na fosilní kosti, by se pokoušeli o jejich vysvětlení bez poznatků o evoluci. Výsledkem byly představy o obrech, monstrech a dalších mytických tvorech.

Zvláště Kréta, známá svými mýty a legendami, se stala místem objevu téměř kompletního exempláře Deinotherium giganteum v roce 2014. Podivná struktura lebek těchto tvorů poskytla možné vysvětlení, proč mohli starověcí lidé věřit v existenci jednookých obřích šelem.

Příběh o kyklopech mohl být pravděpodobně posílen také pozorováním žijících zvířat s vrozenými vadami. Pověsti o zvláštních tvorech, jako jsou kyklopové nebo lidsko-zvířecí kříženci, často vycházely z reálných, avšak neobvyklých přírodních jevů.

Zdroj: National Geographic