Znečištěné ovzduší má stále větší vliv na mozky mladých lidí, tvrdí alarmující studie

Mnoho studií už dávno potvrdilo, že existuje vztah mezi znečištěním životního prostředí a špatným duševním zdravím. Nová studie z Barcelony, o níž informuje econewstoday.com, posunuje vědecké nálezy zase o kousek dál.

Na nejnovější studii spolupracovalo 300 obyvatel katalánského hlavního města. Studie potvrdila, jak moc působí na kognitivní výkon člověka znečištění. Látkami, které způsobují zhoršování stavu mozku, jsou nanočástice PM 2,5. Tato mikroskopická prachová zrnka jsou pro strukturu mozku stejně škodlivá jako ta, která způsobují onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Sběr dat pro barcelonskou studii trval 160 dní. Po celou dobu byly od účastníků shromažďovány důležité informace o jejich pohybu a pomocí testů byl pozorován stav pozornosti, nálady a kvality jejich spánku. Nejpodstatnější pro výzkum bylo množství vdechnutého NO² (oxidu dusičitého). Tento údaj zajistil systém trubic, napojený na dýchací orgány účastníků studie.

Výsledky jednoznačně ukázaly, že se lidé méně soustředí ve dny, kdy je znečištění ovzduší nejvyšší. V tyto dny také významně stoupá míra stresu. Studie tedy potvrdila, že nadměrné vdechování znečišťujících látek způsobuje systémový zánětlivý efekt a oxidační stres mozku. Mimo jiné také spouští nemoci, jako je cukrovka, astma, záchvaty paniky a selhání nervového systému. Odborníci kladou v závěrech studie velký důraz na alarmující zjištění, že duševní nemoci postihují stále častěji mladé lidi.

Zpráva na serveru conewstoday.com také uvádí, že dobrá regulace znečištění ovzduší může předejít až 51 000 předčasným úmrtím ročně. Podle zmíněného serveru mají z evropských zemí nejvyšší hodnoty NO² a PM 2,5 Francie, Itálie nebo Španělsko. V severských zemích jako Island, Švédsko nebo Finsko je tomu naopak. Vlády těchto zemí zavedly environmentální akční plány a obyvatelstvo tyto trendy plně podporuje. Například Norsko plánuje dosažení klimatické neutrality na rok 2030.

Zdroj: econewstoday.com