Zemi zasáhne masivní koule plazmatu ze Slunce. V ohrožení jsou satelity i elektřina. Jsou obavy namístě?
Takzvaná „Mrtvá sluneční skvrna“ vypouští kouli plazmatu směrem k Zemi. Očekává se, že zasáhne 14. dubna, kdy lze očekávat intenzivnější polární záři, píše web Live Science.
Sluneční skvrna v pondělí 11. dubna explodovala a spustila hromadný výtrysk slunečního materiálu, který míří směrem k Zemi.
Exploze sluneční skvrny uvolnila spoustu energie v podobě záření, což vedlo také k výronu koronální hmoty (CME) – explozivní koule slunečního materiálu – obojí by mohlo podnítit intenzivnější polární záři v horních vrstvách zemské atmosféry. Podle SpaceWeather je pravděpodobné, že materiál v této CME dopadne na Zemi 14. dubna.
Sluneční skvrny jsou tmavé oblasti na povrchu Slunce. Jsou způsobeny intenzivním magnetickým tokem z nitra Slunce. Tyto skvrny jsou dočasné a mohou trvat od několika hodin do několika měsíců.
K takovým erupcím dochází, když plazma a magnetická pole nad sluneční skvrnou pod vlivem napětí povolí.
Vzplanutí třídy C jsou poměrně častá a jen zřídkakdy způsobují přímé dopady na Zemi. Někdy, jako v případě dnešní erupce, mohou sluneční erupce vyvolat výrony koronální hmoty, což jsou obrovské výrony plazmy a magnetických polí ze Slunce, které se šíří do vesmíru rychlostí milionů kilometrů za hodinu.
Když CME zasáhnou magnetické pole obklopující Zemi, nabité částice uvnitř výtrysku mohou putovat po magnetických siločarách vycházejících ze severního a jižního pólu a interagovat s plyny v atmosféře, uvolňovat energii ve formě fotonů a vytvářet pohyblivé, oslnivé záclony známé jako polární záře.
CME uvolněná v pondělí by mohla 14. dubna přinést slabou geomagnetickou bouři (G1), což znamená, že by mohlo dojít k malým dopadům na provoz satelitů a slabým výkyvům v elektrické síti. Polární záře může být viditelná v nižších zeměpisných šířkách než obvykle.
Zdroj: livescience.com