Zakázané kazetové pumy DPICM. Proč jsou nebezpečné a proč je chce Ukrajina použít?
DPICM (Dual Purpose Improved Conventional Munition) je, jak název napovídá, munice dvojího určení. Tento termín znamená, že střely jsou vybaveny kumulativními tříštivými hlavicemi, a mohou tak účinně ničit obrněná vozidla i nechráněné objekty nebo zasáhnout nepřátelské vojáky. Kazetová munice byla stažena z výzbroje více než 100 zemí, ale navzdory kontroverzím, které provázejí její používání, zůstává vysoce účinnou zbraní.
DPICM je také kazetová puma. Tento typ střely nemá jedinou velkou bojovou hlavici, ale obsahuje mnoho malých, nezávislých, menších střel, tzv. submunice. Je rozptýlena na velké ploše a současně zasahuje cíle na tisíci metrech čtverečních, jak píše server Army.
Příkladem takové munice je americká střela M864 ráže 155 mm, vyvinutá v 80. letech 20. století. Váží 47 kg, je dlouhá 90 cm, má dostřel něco přes 30 km a obsahuje 72 menších submunicí.
Po jednom dopadu střely M864 vypadá plocha o velikosti fotbalového hřiště, jako by ji někdo zoral. Účinek použití kazetové munice může být ještě silnější, pokud jsou k jejímu nesení použity větší nosiče, například rakety M26 MLRS vybavené submunicí M77 nebo letecké bomby.
Past na civilisty
Zbraně tohoto typu jsou velmi účinné. Bohužel také způsobují mnoho problémů. Jsou způsobeny nevybuchlou municí, protože některé submunice nevybuchly. Přestože se díky moderní kazetové munici podařilo snížit procento nevybuchlé munice na přibližně 3 %, stále to znamená desítky smrtících nástražných výbušných systémů pod intenzivní palbou.
Postižená oblast je pro civilisty nebezpečná i mnoho let po válce, protože odstraňování nevybuchlé munice je zdlouhavé, nákladné a časově náročné.
Z tohoto důvodu se mnoho zemí rozhodlo postupně vyřadit kazetovou munici (nejen DPICM) ze svých arzenálů, jak dokládá Úmluva o zákazu kazetové munice, dohoda podepsaná 3. prosince 2008 v Oslu, jejímž cílem je upustit od kazetové munice. Podepsaly ji mimo jiné Francie, Německo, Norsko, Spojené království a Itálie.
To však neznamená, že se jedná o legálně zakázanou zbraň. Země, které se nerozhodly kazetovou munici nepoužívat (například Polsko, Rusko nebo Spojené státy), ji však musí používat uvážlivě. Mimo jiné je nepřípustné střílet na oblasti obývané civilisty, což Rusko nedodržuje od samého počátku své invaze na Ukrajinu.
Politický problém s kazetovou municí
Ukrajina, která čas od času obnovuje své žádosti o dodávky kazetové munice, má však vážný problém. Nejde jen o to, že jde o zbraň s velmi špatnou image, která může ovlivnit rozhodování politiků. Hlavním problémem je jeho omezená dostupnost.
S koncem studené války se západní Evropa de facto odzbrojila a zbavila se svých arzenálů vysoce účinných zbraní, pro které se nenašel žádný nástupce. Příkladem může být Německo, kde byly zlikvidovány statisíce kazetové munice ráže 155 mm nebo raket M26, jak píše server Global Security.
Země, jako je Polsko, se navíc setkaly s problémy při pokračování výroby vlastní kazetové munice. Francie například zastavila dodávky podsestav potřebných pro výrobu polských kazetových raket Feniks-Z ráže 122 mm, které se používají v raketometech Langusta.
Spojené státy kazetovou munici také nevyrábějí, ačkoli se na rozdíl od evropských zemí nerozhodly zničit své zásoby těchto zbraní. Jeho předání Ukrajině však naráží na politický odpor a americká administrativa se k němu stále neodhodlala, i když tuto možnost zvažuje.
Důvodem americké zdrženlivosti však nejsou pouze humanitární obavy nebo stávající zákaz vývozu těchto zbraní. Klíčová může být poměrně prozaická skutečnost: zásoby kazetové munice nelze rychle obnovit.
Alternativa ke kazetové munici
Vývoj kazetové munice vedl před několika desetiletími ke změnám v doktríně použití jaderných zbraní. Vysoká účinnost útoků pomocí submunice umožnila upustit od taktických jaderných zbraní. Bude podobný proces probíhat i v případě kazetové munice?
Pokusy o vývoj zbraní se srovnatelnou účinností vedly k vývoji přesných dělostřeleckých granátů. Jejich příkladem jsou západní rakety SMArt a BONUS, v nichž jsou umístěny nikoli desítky, ale dvě menší rakety, vybavené vlastními senzory a řídicím systémem.
Výsledkem je, že se neútočí na oblast, ale na konkrétní cíle. Zásoby těchto raket na Západě jsou však malé a některé již byly převezeny na Ukrajinu.
Zbraně pro plnohodnotný konflikt
Zajímavou alternativou ke kazetové munici jsou rakety M30A1. Místo výbušné submunice jsou tyto střely plněny wolframovými kuličkami. Výbuch takové hlavice proděraví celou oblast střepinami o vysoké hustotě, a tím i vysoké výbušné síle.
Stroje M30A1 jsou účinné nejen proti neobrněným vojákům, ale také proti neobrněným vozidlům, lehkému opevnění nebo různým typům infrastruktury. Jejich výhodou je absence nevybuchlé munice, protože jakmile wolframové náboje dopadnou na zem, přestanou představovat hrozbu.
Alternativy, ačkoli jsou v mnoha případech účinné, však nemohou kazetovou munici plně nahradit.
Navzdory etickým kontroverzím, které provázejí její použití, válka na Ukrajině ukazuje, že pro boj vysoké intenzity nemusí být použití přesné munice samo o sobě dostačující. Požadované účinnosti lze dosáhnout použitím zbraní vyvinutých pro plnohodnotný konflikt, jak se připravovalo během studené války. Spojené státy zvažují předání „zakázaných zbraní“ Ukrajině, jak píše server Small War Journal.
Zdroj: redakce, army.mil, smallwarjournal.com, globalsecurity.org, Wikipedia
