Záhadná látka antihelium-4 byla detekována na Mezinárodní vesmírné stanici

Vědci na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) učinili pozoruhodný objev. Pomocí moderního detektoru částic, známého jako Magnetický spektrometr Alpha (AMS-02), detekovali antihelium-4. Tento objev přináší nové otázky a výzvy v oblasti fyziky a kosmologie, píše portál IFL Science.

Co je antihelium?

Antihmota je hmota tvořená antičásticemi, které mají opačný elektrický náboj než běžné částice. Například pozitron je antičásticí elektronu. Když se částice setkají se svými antičásticemi, vzájemně anihilují. Antihelium je forma antihmoty, konkrétně izotop helia tvořený antiprotony a antineutrony.

Detekce na ISS

AMS-02, který je na ISS od roku 2011, má za úkol zkoumat složení kosmického záření a pátrat po známkách antihmoty a temné hmoty. Za více než desetiletí provozu detekoval miliardy kosmických událostí, včetně několika případů relativistických antiheliových jader.

Původ antihelia

Původ těchto částic zůstává nejasný. Antihelium-3 a antihelium-4 byly vyrobeny ve velkých částicových urychlovačích, jako je Velký hadronový urychlovač (LHC), ale jejich přirozený vznik je stále záhadou. Vědci předpokládají, že antihelium může vznikat v extrémních kosmických událostech, jako jsou exploze supernov nebo srážky hvězdných objektů.

Jedna z teorií naznačuje, že antihelium-4 mohlo vzniknout v rychle se rozpínajících ohnivých koulích plazmatu, které podléhají relativistickým efektům. Tyto podmínky by mohly umožnit procesy, podobné nukleosyntéze prvků v raném vesmíru, kde dochází k tvorbě těžších prvků z lehčích.

Další hypotéza zvažuje možnost, že vznik antihelia by mohl být spojen s interakcemi temné hmoty. Tato teorie by mohla vysvětlit lokalizované produkce antihmoty v důsledku srážek supermasivních částic temné hmoty, které by uvolňovaly energii ve formě antičástic.

Zdroj: IFL Science