Z izraelské garáže do Polska. Abraham Karem, otec bezpilotního letounu MQ-9 Reaper
Dnešní výkonné bezpilotní letouny, které se osvědčily při průzkumných nebo úderných misích, jsou z velké části dílem izraelského vynálezce Abrahama Karema. V jeho garáži vznikl jeden z nejznámějších bezpilotních letounů na světě, MQ-1 Predator. Jedná se o prototyp bezpilotního letounu MQ-9 Reaper, který si objednalo např. Polsko.
Kdo vynalezl bojové drony? Na bezpilotních strojích se pracovalo již ve starověku; v 19. století se Rakušané pokoušeli bombardovat Benátky pomocí bezpilotních balónů a Nikola Tesla vyvinul dálkově ovládané podvodní vozidlo zvané Teleautomaton.
Již během první světové války vyvinuli Britové stroj Ruston Proctor AT, který taranoval německé vzducholodě, a krátce poté Američané sestrojili praotce řízených střel, a to letoun kamikadze Hewitt-Sperry.
Bezpilotní stroje bojovaly také během druhé světové války, kdy byly v rámci projektu Afrodita pro tuto úlohu mimo jiné použity vyčerpané bombardovací letouny. Kariéra Normy Jane Mortensonové, později známé jako Marilyn Monroe, začala také s drony nebo spíše s fotografií pořízenou v jejich sestavě.
Dobyvatel arabské protivzdušné obrany
Po celá desetiletí však byly bezpilotní letouny buď komplikované, nespolehlivé, nebo málo schopné. Průlom nastal až v 70. letech 20. století. Ambiciózní izraelský inženýr Abraham Karem, narozený v roce 1937, tehdy pracoval pro izraelské letectvo, jak píše server Smithsonian.
Měl na starosti integraci letounů s novými zbraněmi, ale také vyvinul – což mu trvalo pouhý měsíc – klamný dron, který provokoval nepřátelskou protiletadlovou obranu, aby odhalila svou pozici, což usnadnilo jejich zničení.
Karemovo vybavení bylo mimo jiné úspěšně použito během jomkipurské války, ale Izraelec se rozhodl rozvíjet svou kariéru jinde. V roce 1977 emigroval do Spojených států a v garáži svého kalifornského domu založil společnost Leading Systems.
Dron pro DARPA
V té době Američané vyvíjeli průzkumný bezpilotní letoun MQM-105 Aquila, jehož obsluha vyžadovala 30 lidí a který havaroval v průměru každých 20 hodin letu, vzpomíná Abraham Karem. Konstruktér se proto rozhodl, že z jednoduchosti udělá výhodu: zkonstruoval dron s nízkými nároky na technologii s použitím nejjednodušších řešení, a to překližky, laminátu a dvoutaktního motoru z motokáry.
Tak vznikl díky práci týmu pouhých tří lidí prototyp nazvaný Albatros. Abraham Karem zaujal agenturu DARPA (Defence Advanced Research Projects Agency) svým projektem.
Nemohl přijít v lepší dobu. Během testu vydržel garážový dron ve vzduchu 56 hodin a DARPA otevřela pytel peněz na přepracování Albatrosu na něco užitečného pro armádu. Tak vznikl Amber. Dron, jehož vývoj vedl ke vzniku slavného Predátora.
Jednoduchý design, výkonný počítač
Amber měl stále velmi jednoduchý design, ale pokročilé elektronické vybavení. Sám konstruktér tvrdí, že výpočetní výkon počítače ovládajícího garážový dron byl čtyřikrát vyšší než výpočetní výkon počítačů v rané verzi F-16.
Celý dron přitom stál méně než hodina letu vojenského letounu MQM-105 Aquila. Bohužel politické nepokoje vedly ke zrušení programu vývoje dronů Amber a společnost Leading Systems zkrachovala a byla odkoupena firmou Hughes Aircraft a později General Atomics. Amerika si na projekt vzpomněla až v době války v Jugoslávii, kdy bylo zapotřebí přenášet průzkumné údaje v reálném čase.
Za tímto účelem byl opět osloven Abraham Karem. Ten na základě bezpilotního letounu Amber navrhl novou konstrukci nazvanou Gnat 750, ranou verzi zařízení, které se po doplnění o satelitní komunikační modul a později i výzbroj stalo ikonou americké války proti terorismu, jak uvádí server Military.
Od Predatora pro Reapera
Úspěch Predátorů vedl Američany k rozhodnutí vyvinout jejich nástupce – bezpilotní letoun podobné konstrukce, který by mohl využívat infrastrukturu připravenou pro Predátory, ale s mnohem většími schopnostmi.
Takto byl vyvinut dron MQ-9 Reaper. Stroj má vzletovou hmotnost více než 4,7 tuny, rozpětí křídel 20 metrů a dolet téměř 6 000 km. Díky radaru se syntetickou aperturou a optoelektronické hlavici může Reaper zůstat ve vzduchu 28 hodin a provádět průzkum.
Kromě průzkumných úkolů může působit i jako úderný stroj. Na svých šesti závěsných uzlech může nést různé řízené zbraně, stejně jako přídavné palivové nádrže nebo skladovací kontejnery s průzkumnou aparaturou.
Zdroj: redakce, Wikipedia, smithsonianmag.com, military.com
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]
