Wolfram je pro Evropu důležitou surovinou. Těžbu ale kontroluje Čína a přepravu Rusko

„Je úžasné, že navzdory všem sankcím tento dodavatelský řetězec stále funguje,“ řekl Michael Wurmser, šéf norské těžební společnosti Norge Mining, během nedávného projevu v Davosu. Evropa je závislá na čínském wolframu. Její dodávky se přepravují po jediné železniční trase vedoucí z východní Asie do Evropy. Tedy přes Rusko.

Wolfram je jedinečná surovina. Lze z něj vyrábět šperky, vrtáky nebo žárovky. Oficiálně byl Wolfram objeven na konci 18. století, ale lidstvo ho různými způsoby využívá již po tisíciletí. Nicméně až na počátku 20. století se wolfram stal kritickou surovinou, protože byl ceněn v obranném průmyslu.

Přidáním wolframu do oceli se ocel stává tvrdší a odolnější proti proražení. Když z něj vytvoříme jádro střely, prorazí mnohem silnější plášť. Není divu, že bez wolframu si lze jen těžko představit moderní tanky, obrněná vozidla, ale i munici schopnou prorazit odolný pancíř nebo neprůstřelné vesty.

Wolfram – důležitá surovina pro obranný průmysl

Světový obranný průmysl je na wolframu závislý. Pokud byla potřeba relativně malá, bylo možné ji uspokojit z místních ložisek této suroviny. Problémem je, že podobně jako například rudy vzácných zemin jsou známá ložiska wolframu velmi nerovnoměrně rozložena, jak píše server Fortune.

Malá ložiska se nacházejí v Americe, v Kanadě i v Africe. V Evropě se ložisky pyšní Rakousko a Portugalsko (což mimo jiné ovlivnilo schopnost Třetí říše vést válku). Ještě více wolframu se nachází v Rusku.

Světová ložiska jsou však jen zlomkem toho, co má Čína. Říše středu se v současné době podílí na celosvětové produkci wolframu přibližně 80 procenty a vydělává na jeho vývozu miliardy korun.

Kdo wolfram vůbec potřebuje? V Evropě jsou to například německé zbrojovky Rheinmetall nebo výrobce Leopardů 2 Krauss-Maffei Wegmann, francouzský Nexter, který je zodpovědný za modernizaci tanků Leclerc, ale také polská továrna Mesko. Tam se kromě jiných zbraní, jako jsou protiletadlové střely Piorun, vyrábí wolframová munice pro ruční zbraně.

Wolframová průbojná střela

Wolfram se používá mimo jiné při výrobě pancéřových plátů, ale asi nejpůsobivější je jeho využití v protitankových podkaliberních střelách, primární zbrani tanků pro boj s jinými tanky nebo silně pancéřovanými cíli.

Zatímco běžné střely jsou zpravidla naplněny výbušninou, podkaliberní střely mají zcela odlišnou konstrukci: připomínají dlouhý šíp zakončený balastem, který jej za letu stabilizuje.

Ten je vyroben z materiálů s co nejvyšší hustotou. Ve Spojených státech se k tomuto účelu běžně používá ochuzený uran, zatímco zbytek světa obvykle používá wolfram.

Díky této konstrukci je „šíp“, známý také jako penetrátor, schopen zasáhnout pancíř tanku obrovskou silou soustředěnou na velmi malém prostoru. Přitom se uvolní velké množství energie, které pozorovateli připadá jako výbuch, ale v praxi je to efekt nárazu wolframového šípu do tvrdého pancíře tanku.

Vše začíná ve Wuhanu

Válka na Ukrajině udržuje výrobní linky muničních továren v plném provozu a výrobci dostávají stále více objednávek na nejrůznější druhy obrněné techniky. To znamená jediné: válka se živí wolframem. Evropa musí většinu této suroviny dovážet z druhé strany světa, tj. z východního pobřeží Číny, jak uvádí server Stockhead.

Nejjednodušší způsob přepravy wolframu je po železnici. Z čínského terminálu ve Wuhanu odjíždí každý den v průměru 15 vagonů této suroviny. O 16 dní později jsou již v německém Duisburgu, kde probíhá vykládka.

Existuje několik možných železničních tras, ale ta, do které Čína již léta vkládá největší naděje, stále není plně připravena. Strategický projekt Pekingu má obnovit pozemní Hedvábnou stezku v moderní podobě a učinit Čínu nezávislou na námořní dopravě kontrolované USA.

Problém je v tom, že kapacita jižních železničních tratí je zatím příliš malá, projekt se potácí v nejrůznějších problémech a efektivní přeprava surovin je v současnosti možná po severní trase, Transsibiřské magistrále.

To je jeden z důvodů, proč se západní sankce, ačkoli jsou zaměřeny na ruskou ekonomiku, týkají dopravy selektivně. A protože válka na Ukrajině zintenzivnila poptávku po munici a obrněné technice, během prvních devíti měsíců roku 2022, na které se statistika vztahuje, se ruské dodávky wolframu (a také rud vzácných zemin) zvýšily z přibližně 10 000 tun v roce 2020 na 36 000 tun v roce 2022.

Evropa je závislá na svých konkurentech

Právě tato otázka byla jedním z témat diskuse v Davosu. Přestože se v poslední době objevily pokusy o zavedení alternativních tras, převládá obchodní pragmatismus: cesta přes Rusko je nejrychlejší a nejlevnější a přeprava wolframu jinudy by dobu přepravy důležité suroviny více než zdvojnásobila.

Moskva není schopna zcela zablokovat dodávky, ale blokováním přepravy přes své území je může výrazně zdražit a prodloužit čekací doby.

Nepřetržitá přeprava surovin je sice v zájmu všech zúčastněných stran, ale Evropa je tak závislá na svých strategických rivalech: potřebuje čínské suroviny a ruský tranzit, aby mohla vyzbrojit sebe a Západem podporovanou Ukrajinu.

Zdroj: redakce – autorský článek, stockhead.com, fortune.com, Wikipedia