Webbův teleskop zachytil pás asteroidů a prstence mimo Sluneční soustavu, které nebyly jinou technologií vidět

Vesmírný teleskop Jamese Webba je úžasné zařízení a opět to podtrhl. ESA právě ukázala snímek zachycený mimo Sluneční soustavu. Řeč je o pásu asteroidů, které stíní blízkou hvězdu zvanou Fomalhaut. Vědce překvapilo, co dalšího se ve zmíněné oblasti našlo.

Odborníci z Evropské kosmické agentury (ESA) tvrdí, že až tři pásy se rozprostírají kolem hvězdy v okruhu 23 miliard kilometrů, přičemž průměr nejvzdálenějšího pásu je velký jako dvě sluneční soustavy, píše web Space. Vnitřní pásy planetek nebyly dříve viditelné a jejich existenci odhalil až vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Hvězdu Fomalhaut zkoumají odborníci již několik desetiletí. Již na počátku 80. let minulého století vědci věděli, že se kolem ní nachází prach, ale neočekávali tři pásy asteroidů a další hmotu.

Podle Andráse Gaspara z Arizonské univerzity by prstence kolem Fomalhautu mohly být základem pro vznik hvězdného systému. Pokud by se podařilo pořídit dostatečně blízký snímek, mohli by vědci začít vznášet teorie o vzniku planet v této oblasti. Předchozí snímky pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem a soustavou ALMA v Chile vnitřní prstence neodhalily.

Teleskop Jamese Webba se mohl podívat hlouběji díky přístroji MIRI. Zobrazovací metoda použitá v teleskopu umožňuje obejít tepelnou záři a odhalit detaily skryté v oblastech s vysokou teplotou.

Vědci předpokládají, že prstence jsou tvořeny planetami, které jsou prozatím neviditelné. Jejich původ je v současné době záhadou, kterou hodlají vědci v budoucnu vyřešit. Hvězda Fomalhaut byla v minulosti považována za první hvězdný systém v historii, mimo Sluneční soustavu, který obsahuje planety. V roce 2008 byla zpochybněna existence planety Dagon. Podle vědců se pravděpodobně jedná o oblak prachu, který mění svou velikost a tvar a jeho dráha odpovídá již známým nebeským tělesům.

Zdroj: redakce, space.com