Velkolepý objev! Slunce mělo kdysi prstence jako Saturn

Podle nové studie mohlo být Slunce před vznikem Země a ostatních planet naší sluneční soustavy obklopeno obřími prachovými prstenci, podobnými, jako na Saturnu, napsal server LiveScience.

Tyto prstence mohly podle NASA zabránit tomu, aby se Země stala „SuperZemí“, tedy typem planety, která je přibližně dvakrát větší než Země a má až desetkrát větší hmotnost. Astronomové objevili super-Země, které obíhají kolem 30 % hvězd podobných Slunci v naší galaxii.

Výskyt super-Zemí v tolika jiných slunečních soustavách zanechal astronomům několik nezodpovězených otázek. Například pokud jsou super-Země obvyklé, proč nemáme jednu ve sluneční soustavě? Vědci proto vytvořili počítačový simulační model vzniku sluneční soustavy, která vznikla z popela zhrouceného oblaku prachu a plynu známého jako sluneční mlhovina.

Jejich simulace naznačují, že mladé Slunce obklopovaly tlakové „hrboly“, tedy vysokotlaké oblasti plynu a prachu. Tyto oblasti vysokého tlaku pravděpodobně vznikly, když se částice pohybovaly směrem ke Slunci pod jeho silnou gravitací, zahřály se a uvolnily velké množství vypařeného plynu.

Na řadu přišly simulace

Simulace ukázaly, že pravděpodobně existovaly tři odlišné oblasti, kde se pevné částice vypařovaly na plyn, nazývané „sublimační linie“. V linii nejblíže ke Slunci, neboli v nejžhavější zóně, se pevné křemičitany měnily v plyn. „Tlaková hrbolatost má za následek, že se v ní shromažďují prachové částice, a proto vidíme prstence,“ uvedl spoluautor studie André Isella, docent fyziky a astronomie na Riceově univerzitě. Pokud by tyto tlakové hrboly neexistovaly, Slunce by částice rychle pohltilo a nezanechalo by žádné zárodky pro růst planet. „Je třeba je něčím zastavit, aby měly čas vyrůst v planety,“ řekl Isella.

Podle simulací nejbližší prstenec ke Slunci vytvořily planety vnitřní sluneční soustavy – Merkur, Venuše, Země a Mars. Střední prstenec se nakonec stal planetami vnější sluneční soustavy, zatímco nejvzdálenější prstenec vytvořil komety, planetky a další malá tělesa v Kuiperově pásu, oblasti za oběžnou dráhou Neptunu.

Zdroj: livescience.com